Rychlebské hory
„Třeba na sever,“ zpívá v jedné písni z devadesátých let kultovní jesenická skupina Priessnitz a my se vydáme z Jeseníku právě tam, na sever. Budeme putovat krajem zatopených lomů, ostrovních hor a bludných balvanů…
Naše cesta začíná v Lázních Jeseník, o kterých se podrobně píše v čísle Jeseníky. Vydáme se vzhůru do lesů nad lázněmi, po úbočí Studničního vrchu (992 m n. m.). Ten je nejvyšším vrcholem Sokolského hřbetu Rychlebských hor a, jak již jeho jméno napovídá, vyznačuje se neobvyklým množstvím studánek: Je jich tu přes šedesát. Jde o prameny „obyčejné“ vody, slabě radioaktivní. Od počátku rozvoje lázní se prameny uměle upravovaly a opatřovaly pomníčky, z nichž některé jsou malými uměleckými díly. Kromě nich se tu dá najít spousta dalších drobných zajímavostí, jako jsou kříže nebo vyhlídky. Po těchto místech vás provedou dvě tematické stezky – Stezka Vincenze Priessnitze a Stezka živé vody. My vystoupáme do nejvyššího bodu našeho putování, k Ripperovu kameni. Ten připomíná Priessnitzova zetě a pokračovatele Hanse Rippera.
Krajina na sever od Studničního vrchu je poznamenaná působením čtvrtohorního pevninského ledovce. Ten vznikl ve Skandinávii a postupně se rozrostl až po severní svahy Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku, kde se vyšplhal do výšky přes 500 m n. m. Tlačil před sebou velké množství materiálů a na svazích hor po sobě zanechal silnou vrstvu usazenin: štěrku, písku i kamenů. Kameny přemístěné ledovcem se označují jako bludné balvany. V Rychlebských horách a Jeseníkách se jich nachází značné množství, řada z nich pochází až ze Skandinávie či Baltského moře. Největší zdejší bludný balvan má průměr větší než 2 m. Ledovec změnil také reliéf. Ohladil ho a ponechal pouze vrcholky, které nad něj vyčnívaly jako tzv. nunataky. V kraji mezi Žulovou, Vidnavou a Javorníkem je takových ostrovních hor požehnaně.
Zdejší krajina však nese také výrazné stopy lidské činnosti v podobě lomů, ať už opuštěných a zatopených, nebo stále fungujících. Okružní naučná stezka Krajem Rychlebských hor, která je dlouhá skoro 35 km a začíná i končí v obci Vápenná, vede mj. k těm nejodlehlejším a nejpůsobivějším zatopeným žulovým lomům, kterými jsou Brankopy na Žulovém vrchu a Arcibiskupský lom (pozor, v tom jediném je zakázáno koupání). Budeme-li pokračovat od Ripperova kamene po červené značce, narazíme na mohutné valy jiného lomu, v jehož úpatí je výklenek, kde se můžeme osvěžit chladivým a vydatným Mariiným pramenem. Právě zde se turistická trasa několikrát stýká s proslulými Rychlebskými stezkami, hustou sítí trailů pro horská kola využívajících staré lovecké chodníky. Základna je v obci Černá Voda, kde si také můžete půjčit kolo, přilbu i chrániče. Podobné trasy se v poslední době budují i kolem Vidnavy nebo Lipové-lázní.
Červená značka nás dále dovede k první z ostrovních hor, kopci Hradisko, na němž stojí zřícenina hradu Kaltenštejna, která nás už zdálky zdraví rozeklanými pozůstatky věže. Hrad byl postaven na sklonku 13. stol. na půdě vratislavského biskupa jeho odpůrci – podle charakteru stavby se někdy odhaduje, že to mohli být loupeživí rytíři Wüstehubové (nebo česky Vusthubové), zakladatelé blízkého Frýdberka (Žulová) nebo Kolštejna (Branná). Hrad se ale brzy stal majetkem biskupa. Na počátku 16. stol. byl pobořen, část materiálu byla odvezena a použita údajně na stavbu zámku v Javorníku. Hradní hlásku se pokusili odstřelit, polovina spodní části ale zůstala stát…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jeseníky/Rychlebské hory/Kralický Sněžník