„Ubývá míst, kam chodívala pro vodu, voda si na to vzpomíná, voda má…voda má rozpuštěné vlasy…“ Melodie písně od moravského Hradišťanu mi zní v mysli pokaždé při vzpomínkách na Pantanal. Královna vod rozpustila své bohaté zvlněné vlasy ozdobené tisíci květinami na pořádný kus světa, na území, jehož rozlohu udávají různé prameny v rozmezí od 140 do více než 200 tisíc km² a jež se rozkládá asi ze dvou třetin v brazilském státě Mato Grosso do Sul, z jedné třetiny pak ve státě Mato Grosso a v sousedních zemích Bolívii a Paraguayi.

Sladkovodní kadeře největšího mokřadu na světě jsou útočištěm pro zhruba 3500 druhů rostlin, 325 druhů ryb, 53 druhů obojživelníků, 98 druhů plazů, 656 druhů ptáků a 159 druhů savců. V noci odrážejí jako zrcadlo miliony hvězd a přes den skýtají pestré možnosti outdoorových aktivit. Pokud si v Brazílii přejete pozorovat volně žijící zvířata, Pantanal zvítězí i nad Amazonií. Jak je to možné? Přestože je tropický deštný les nejpestřejším biotopem, nemá zrovna „přátelské“ podmínky k pozorování zvířat. Je neprostupný, vidět je v něm jen na pár metrů a zvířata mají nekonečné možnosti úkrytů. Otevřená krajina Pantanalu nabízí lepší podmínky a fascinující podívanou. Zlomek území Pantanalu (asi 1,3 % z jeho celkové rozlohy) je od roku 2000 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Pod vládou řeky Paraguai
Pantanalu vládne pevnou i rozmarnou rukou řeka Paraguai a řady jejích služebníků, např. přítoky Cuiabá, Piquiri, São Lourenço, Taquari, Aquidauana, Miranda a Apa, vykonávají na rozlehlém území divotvorná díla, která se nikdy neopakují – koryta řek, ostrovy, laguny a pastviny mění každoročně díky nespoutanosti vody svůj tvar, a Pantanal tak vodním štětcem maluje nové a nové obrazy na plátna map. V „Království vod“, jak se Pantanalu také říká, si dává Rio Paraguai na svém díle skutečně záležet. Je to jako živý, pulsující akvarel. V období sucha, zhruba od května do září, si připravuje své štětce a palety barev na odhalených planinách, písečných březích a z řek vykukujících ostrůvcích brazilského cerrada (ekosystém travnatých savan). Když spadnou první kapky deště, téměř je slyšíte zasyčet, jak se vsáknou do vyprahlé země. Vytrvalé lijáky, které nastoupí v říjnu v severním Pantanalu, přinesou období hojnosti, masy vod se vylijí z řek, zaplaví níže položená území a vytvoří nekonečné vnitrozemské moře. Vše se zazelená a rozkvete a tato „krajinomalba“ se postupně rozpíjí do dalších a dalších koutů Pantanalu. V tuto dobu je Pantanal v podstatě nepřístupný, spousta farem a jiných sídel zůstává odříznuta od světa. Celá show trvá zhruba čtyři měsíce. Zatímco někde se už nedá cestovat bez loďky, jinde si ještě nenamočíte boty. Zhruba od února až března deště ustanou a voda začne klesat, malba postupně zasychá. Na jihu se vody zvednou až v květnu. Období, kdy je největší šance zastihnout…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Brazílie