Zásadní otázkou týkající se karnevalu je, zda si cestu do Brazílie naplánovat právě v jeho době, nebo se raději tomuto šílenství vyhnout. Odpověď je jasná, karneval v Brazílii alespoň jednou zažít musíte, i když třeba patříte ke klidnějším povahám nebo zrovna hudbu, tanec či davové akce příliš nemilujete.
Ač je karneval tradičně spojován s katolickým kalendářem a začíná se slavit čtyři dny před Popeleční středou, jeho daleko starší kořeny sahají až k pohanským oslavám příchodu jara. Už ve středověku měl karneval nádech lidové veselice. Jedním z důvodů obžerství, hojné konzumace alkoholu a bujarosti oslav mohla být trýznivá představa nadcházejícího půstu, ostatně i slovo „karneval“ vzniklo ze spojení „sbohem masu“. Dnes už má celá akce mnohem méně náboženský nádech. Lidé si jdou do ulic užít několik dní oslav nabitých energií, tancem a hudbou bez trýznivé vidiny následného půstu.
Mnozí lidé si myslí, že karneval probíhá hlavně nebo dokonce možná jenom v Rio de Janeiru. Ve skutečnosti se slaví po celé Brazílii, některá menší města se v té době úplně vylidní, neboť všichni odjedou kamsi na pláž, v jiných to naopak vypadá, že tam přijela půlka země najednou a v ulicích se nelze ani hnout. Pokud ale máte chuť zažít ten nejznámější, nejostentativnější a podle většiny názorů i největší karneval v Brazílii, pak opravdu musíte zamířit do Ria. Obyvatelé Sao Paula by sice zejména s posledním kritériem nesouhlasili, neboť již pár let tvrdí, že karneval v nejlidnatějším městě Brazílie je i tím největším, ale tím se nenechte ani na vteřinu zmást. Pravdou je, že Sao Paulo se všemožně snaží Riu vyrovnat. Saopaulský sambodrom každoročně také zažije invazi nazdobených a divokých škol samby s letitou tradicí, ale atmosféra ve městě se prostě nedá s Riem srovnat.
Karnevaly jsou v Riu vlastně dva. Ten vyzývavý a mediálně propagovaný na sambodromu a pak médii ne tolik zmiňovaný, ale mnohem živelnější masový karneval v ulicích města. Dva diametrálně odlišné světy.
Na sambodromu se před zraky draze platícího publika odehrává na první pohled velkolepá show v podání profesionálních zpěváků, zkušených hudebníků, známých celebrit a tisíců sambistů oděných do sofistikovaných kostýmů a doprovázených obřími, dech beroucími alegorickými vozy. Na pozadí celé show běží nekompromisní soutěž, v níž jsou všechny zúčastněné školy samby hodnoceny početnou porotou podle celé řady kritérií. Většina škol má ambice vyhrát, byť reálně mají šanci vždy jen ty největší s největším rozpočtem, nicméně všechny mají strach z prohry. Cože, ono se dá v sambě prohrát?! Ano! Je to jak ve fotbalové lize, na jedné straně máte šampiona, na druhé dva zoufalce, co putují do druhé ligy a příští rok o nich nikdo neuslyší. To má brutální dopad na jejich rozpočet. Školy jsou z významné části podporovány velkými sponzory, kteří chtějí být během karnevalu samozřejmě vidět na národní TV. Sestup se dost často přirovnává k tragédii, neboť školy samby mají většinou kořeny úzce spojené s některou městskou, často chudinskou komunitou, pro kterou je účast na karnevalu nejen obrovsky prestižní, ale představuje také motivací a obživu pro tisíce lidí během nemalé části roku.
A jak karneval na sambodromu probíhá? Během dvou večerů se představí 14 škol samby, které si losují pořadí, v němž vystoupí. Výjimkou jsou loňští šampioni, kteří mají právo si vybrat ideální čas. Vystoupení začíná večer kolem desáté, kdy mnoho diváků teprve přichází na tribuny. Poslední škola vyráží na trať až kolem šesté ranní, čili již za ranního svitu a před prořídlé a notně (nejen společensky) unavené publikum. Z toho je zřejmé, že už samotný los může značně ovlivnit dynamiku a úspěšnost představení. K tradičně silným školám, které jsou často vidět na stupních vítězů, patří Unidos da Tijuca, Beijaflor nebo Mangueira.
Celá show začne ohlášením jména vstupující školy a ohňostrojem. Tím začne běžet limit 80 minut, během nichž musí zhruba 3–5 tisíc účastníků z dané školy…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Brazílie