Vodopády Iguaçu

Chcete znát fakta?

Řeka Iguaçu nabírá na své pouti dlouhé zhruba 600 km postupně sílu z mnoha přítoků, které cestou vypije. Kousek od dvěstětisícového brazilského města Foz do Iguaçu, v přepadu dlouhém asi 2,7 km, potom všechnu vodu vyplivne přes okraj lávové plošiny do hloubky kolem 60–80 m. V období sucha klesne průtok vody asi na 300 m3/s, zatímco v období dešťů chrstá valící se masa řeky asi v 300 kaskádovitých vodopádech každou vteřinu 6500 m³ vody. Nejlepší dobou pro návštěvu je zhruba konec března, kdy se vodopády představí v celé své síle, ale počasí by ještě mělo přát. Zhruba polovina všech vodopádů padá do dlouhé a úzké průrvy ve tvaru U, která je 82 m hluboká, 150 m široká a 700 m dlouhá. Spolu s nejmasivnějším vodopádem se jí říká Ďáblův chřtán. Původní obyvatelé věřili, že je pod ním brána do pekla. Když do něj nakouknete, zahlédnete záblesk Luciferových očí. Hrůzou se vám zatají dech a dunění vody vás „ohluší“.

Chcete znát dojmy?

Jeden z nejkrásnějších vodopádů světa, zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO, se pyšně rozprostírá na území Brazílie i Argentiny a jsou mu úplně jedno „žabomyší“ pře mezi dvěma velkými jihoamerickými zeměmi, tak rozdílnými a přesto si něčím podobnými. Kdo je ve všem lepší? Kdo hraje lépe fotbal? Kde se lépe žije a kdo má blíž k evropským kořenům? To všechno je vodnímu živlu úplně jedno. Svou majestátností si sjednal pořádek na obou stranách, a z každé chráněn rozsáhlými národními parky, žije si svým životem, obdivován každoročně asi milionem turistů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2016

Shopping Cart