Krása Skotské vysočiny už dokázala omráčit leckoho. Říká se však, že ten, kdo chce spatřit tu opravdu nejkrásnější skotskou krajinu, musí opustit ostrov Velká Británie a vydat se na Hebridy, přesněji Vnitřní Hebridy, konkrétně na jejich největší ostrov Skye.
Při pohledu z ptačí perspektivy, tedy tak, jak jsou namalovány na mapách, existují ostrovy dvou typů. Jedny, spořádané a úhledné, mají snadno popsatelný tvar – oválný, okrouhlý, kapkovitý, srdčitý, protáhlý a kdovíjaký ještě. A pak jsou ty druhé, ostrovy samá ruka samá noha, ostrovy připomínající kaňku rozstříknutou do všech stran, amébu s pučícími panožkami, případně kus bohatě větveného zázvorového oddenku. Pokud hledáte typický příklad, pak je to Skye. Není divu, že jedna z teorií odvozuje jeho pojmenování z keltského skitis, „okřídlený“, což podporuje i jedno z jeho jmen ve skotské gaelštině, An t-Eilean Sgitheanach, kde poslední ze slov má obdobný význam.
Jasno o původu jména Skye však stále není, a to ještě máme k dispozici druhé gaelské jméno Eilean a‘ Cheò, což znamená „ostrov mlhy“ a přivádí nás k jinému charakteristickému rysu ostrova, totiž k jeho počasí. Nádherné, sluncem zalité snímky úžasné ostrovní krajiny s modrým nebem a bílými obláčky nelžou. Takhle na ostrově ovlivňovaném Atlantikem a Golfským proudem opravdu je, vždyť třeba velký severní poloostrov Trotternish má v květnu, nejslunnějším měsíci v roce, v průměru 200 hodin slunečního svitu. Ano, takhle tam je – ale ne pořád. K rekordnímu slunečnímu svitu je spravedlivé doplnit, že průměrný roční srážkový úhrn na Skye se pohybuje v rozmezí zhruba 1400–2000 mm. A hlavně – počasí se na ostrově až neuvěřitelně rychle mění. Má to i svou světlou stránku. Jeden bonmot říká, že pokud se vám zrovna nelíbí místní počasí, stačí počkat deset minut – bude jiné. A druhý zase dodává, že nikde jinde nezažijete během jediného dne všechna čtyři roční období. Určitě nesmíme zapomenout ještě na vítr. Vane převážně od jihozápadu, občas se do toho dokáže pěkně opřít a na exponované partie severních poloostrovů Waternish a Trotternish se vrhá i rychlostí 100–120 km/h. Pokud zároveň prší, deštník vám tu nepomůže nejen proto, že by ho vítr okamžitě otočil, ale kapky vody v takových chvílích letí téměř vodorovně.
Ještě chvilku takhle pokračovat a jeden by zatoužil po zahřátí, i když jenom sedí u počítače. Jsme ve Skotsku, takže to problém rozhodně není. První volba – palírna Talisker ve vesnici Carbost na břehu hluboké zátoky Loch Harport na západním pobřeží. Jednosladové whisky s téměř dvěstěletou tradicí a dramatickým výhledem na pohoří Cuillin. Chcete kontrast? Jih ostrova, vesnice Teangue – v roce 2017 tu začala v budovách z 19. stol. fungovat palírna Torabhaig a v roce 2021 spatřila světlo světa první jednosladová whisky této značky. A raritu k tomu? Pět kilometrů severně od Teangue je vesnice Isleornsay – vzhledem k tomu, co bude následovat, se hodí spíše její jméno ve skotské gaelštině, Eilean Iarmain. Sir Iain Noble, podnikatel, majitel rozsáhlých pozemků na ostrově, především na poloostrově Sleat, které koupil od klanu MacDonaldů, a velký podporovatel a obhájce skotské gaelštiny, tu založil firmu Pràban na Linne, která vyrábí míchanou sladovou (blended malt či vatted malt) whisky Poit Dhubh a dvě míchané (blended) whisky, které mají rovněž pouze gaelská jména Té Bheag nan Eilean a Mac na Mara. Tohle ochutnat je výzva, ne?
Takže jsme si popovídali o počasí, popili whisky a teď konečně něco o ostrovu – dlouhý 80 km a v některých místech až 40 km široký, což vydá na 1656 km2, 10 000 obyvatel. Jedinou obcí hodnou označení město je asi dvouapůltisícový přístav Portree na východním pobřeží. Jedinou, ale zato malebnou tak, že jistý americko-britský luxusní lifestylový cestovatelský magazín ji neváhal zařadit mezi 20 nejkrásnějších obcí ve Spojeném království a Irsku. Nejen díky tomu se v Portree alespoň na chvíli zastaví skoro každý turista, který na ostrov přijede.
Přijede – a jak? Od roku 1995 je to snadné. Tehdy byl totiž otevřen Skye Bridge, betonový most spojující přes ostrůvek Eilean Bàn vesnici Kyle of Lochalsh na skotské pevnině s vesnicí Kyleakin na ostrově Skye. Dopravní spojení snadné, ale komplikace se přesto objevily. Most totiž stavěla soukromá firma, která na něm začala vybírat vysoké mýtné. Po dlouholetých mohutných protestech místních obyvatel nakonec skotská vláda most v prosinci 2004 za zhruba 27 milionů liber odkoupila a mýtné bylo poté okamžitě zrušeno. Dokud most neexistoval, dalo se na Skye dostat pouze trajektem, který operoval mezi stejnými vesnicemi spojenými dnes mostem.
Asi 7 km vzdušnou čarou na jihovýchod od mostu provozuje společnost Skye Ferry od dubna do poloviny října přívoz přes průliv Kyle Rhea mezi vesnicemi Glenelg na pevnině a Kylerhea na ostrově. Svezení by si rozhodně neměli nechat ujít milovníci technických kuriozit. Provoz zajišťuje motorová loď Glenachu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Skotsko