Dodekaneský ostrov Patmos s rozlohou pouhých 34 km2 sice patří k nejmenším trvale obydleným ostrovům Egejského moře, svým věhlasem ale nechává většinu z nich daleko za sebou. Nemalou zásluhu na tom má zřejmě jedenáctý římský císař Domicián.
V době vlády tohoto krutého pronásledovatele křesťanů byl Patmos odlehlým nehostinným místem, kam byly odesílány nepohodlné osoby do vyhnanství. Tento úděl měl v roce 95 na císařův příkaz potkat i apoštola Jana. Světec, tehdy již v hodně pokročilém stařeckém věku, na Patmu přebýval v jeskyni, kde měl podle křesťanské tradice na základě božího vnuknutí sepsat Zjevení sv. Jana – Apokalypsu. I když se teologové odedávna dohadují, zda byl opravdu autorem závěrečné novozákonní knihy, nic to nemění na skutečnosti, že Patmos je dodnes jedním z nejpamátnějších míst křesťanského světa, pro řeckou ortodoxní církev dokonce poutním místem svatým. Ostrovu se proto někdy přezdívá Jeruzalém Egejského moře.
Janova jeskyně je součástí kláštera Apokalypsy, který stojí na skále ve svahu zhruba v půli cesty mezi přístavem Skala a správním střediskem Patmos (Chora). Příchozí vítá mozaikou, zobrazující sv. Jana, jak před jeskyní diktuje slova boží svému žáku Prochorovi, který je zapisuje. Ve vlastní jeskyni, do níž se pak sestupuje z nádvoří po schodech, lze vidět například místo, kde apoštol spal, nebo trhliny ve skále, odkud se k němu šířil hlas boží.
Druhou významnou zdejší památkou je klášterní komplex sv. Jana Teologa, jenž se v podobě olbřímí pevnosti z tmavého zdiva vypíná uprostřed bělostných domů Chory, ostře s nimi kontrastuje a celý ostrov vizuálně ovládá. Klášter založil k poctě apoštolově a s požehnáním byzantského císaře Alexiuse I. Komnena mnich Ossios Christodulos na konci 11. stol. Opevnění pochází ale až z 15. stol., kdy už byl klášter významným centrem křesťanské vzdělanosti a stal se významnou výspou víry v bezprostřední blízkosti islámského světa. Pozdější turecká okupace Patmu však klášterní život nijak podstatněji neovlivnila. Do dnešních dob se tak mohla dochovat knihovna, jejíž fond je považován za druhý nejcennější v Řecku, hned po knižním fondu mnišské republiky Athos.
Během prohlídky klášterních prostor většinu návštěvníků nejvíc zaujme muzeum se sbírkou ikon a různých liturgických předmětů a dále kaple Panny Marie s freskovou výzdobou z 12. stol. K vrcholům prohlídky ale patří i výhled na ostrov a jeho okolí, který se otevírá z klášterní terasy.
Klášter sv. Jana Teologa je spolu s historickým centrem Chory a klášterem Apokalypsy zapsán od roku 1999 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě toho je celý ostrov již od roku 1946 chráněn jako řecká národní památka. To mimo jiné znamená, že se zde nesmí prodávat ani pronajímat půda cizincům.
Další články z vydání o Řeckých ostrovech jezeru naleznete zde