Kalvárie, rulový ostroh na pravém břehu Labe, je se svými třemi kříži na vrcholu nepřehlédnutelná a nezaměnitelná. Pohled na ni třeba od žernoseckého přístaviště je malebný, ale daleko úchvatnější je pohled z ní do okolí, které zahrnuje nejen kus Českého středohoří s několika známými vrcholy, ale i pořádnou porci Dolnooharské tabule.
Nalevo se po svazích Velké a Malé Vendule táhnou k jihozápadu vinice až k Velkým Žernosekům, za nimiž se tyčí tmavá silueta Radobýlu a kousek od něj doprava na nejvzdálenějším horizontu charakteristická oblina Řípu. Přímo naproti na levém břehu Labe dominuje dvojvrší Lovoše, vpředu znělcová Kybička a nad ní o 81 m vyšší čedičový hlavní vrchol se stožárem vysílače a tečkou jediné vrcholové turistické chaty v celém Českém středohoří. Dále doprava následují v pozadí typické tvary Milešovky a Kletečné, až se pohled zastaví na konci panoramatu na Kubačce s velkým čedičovým lomem v jejím úbočí. Opticky ho z větší části milosrdně překrývá sousední vrch Hrádek s malou zříceninou – to už jsme zase zpátky na pravém břehu, jen o rokli vedle Kalvárie. A ještě na jeden pojem nesmíme zapomenout – pod nohama nám tu začíná slavná Porta Bohemica, asi 4 km dlouhé, místy i skoro 140 m hluboké kaňonovité údolí Labe hluboce zařízlé do těla Českého středohoří, jedno z mála míst v tomto pohoří, kde k povrchu vystupují staro- a prvohorní horniny. Bývá srovnávána se soutěskou, pravda, podstatně delší, kterou střední Rýn prořezává Rýnské břidličné pohoří mezi Mohučí a Bonnem a kde se tyčí například slavná skála Loreley.
Ony tři kříže, které Kalvárii dominují, se na vrcholu připomínají už od konce 16. stol. Od té doby byly několikrát vyměněny, poslední úprava vrcholu kopce pochází z roku 2009. Váže se k nim stará pověst, podle níž se kdysi tři panny zamilovaly do rytíře žijícího na nedalekém hradě Kamýku. Věděly, že všechny si ho vzít za manžela nemohou, a protože to byly přítelkyně, odešly společně na skálu a skočily do řeky. Rytíř pak dal na jejich památku postavit na vrcholu první tři kříže…
Samotná Kalvárie je také přírodní rezervací, která chrání lesostepní a stepní společenstva s řadou zajímavých a vzácných druhů rostlin, jako jsou třeba dva druhy kozinců, kosatec bezlistý nebo četné druhy mechů a lišejníků. Na slunných místech lze vzácně zahlédnout i našeho největšího ještěra, až 30 cm dlouhou ještěrku zelenou.
Z Kalvárie se přímo nabízí, abychom se zašli podívat tam, kam z vrcholu není vidět, tedy na východ či severovýchod, třeba do Kamýku. Cestou mineme nejprve opravená malá boží muka zasvěcená patronu myslivců, sv. Hubertovi. Podle posedů v okolí se zdá, že stojí na správném místě. Za chvíli pak dojdeme ke kapli Navštívení Panny Marie, nazývané někdy také Hrádecká. Stojí kousek vlevo od cesty, tak pozor, ať ji neminete. Jednoduchá stavba pochází z poloviny 18. stol. a vznikla v místech, kde bývalo snad už keltské hradiště. V 90. letech minulého století byla opravena a chvíli se uvažovalo i o obnovení Hrádeckých slavností, které se tu konávaly jednou ročně už od roku 1818. Nakonec zvítězila příroda a na obnovu tradice nedošlo. V okolí se totiž vyskytují ve velkém chránění mravenci lesní, jimž by velký ruch spojený s poutí určitě nevyhovoval. Cestou od kaple dál směrem na Kamýk, která vede pod vrchem Strážiště, se o tom může každý přesvědčit na vlastní oči. Jedno mraveniště střídá druhé a mnohá jsou hned u cesty. Tak se na chvilku u některého zastavte, postavte se šikovně tak, abyste jejich město nepoškodili, a podívejte se na život mravenců zblízka. Věřte, bude se na co dívat.
Kamýk se před námi po chvíli objeví na pozadí mohutného vrchu Plešivce. Maličké obci dominuje nápadná čedičová skála, na jejímž vršku stojí nevelké zbytky původně pětiboké obytné věže, což je spolu s torzem jižní stěny mladšího paláce…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – České středohoří