Jako by příroda chtěla Maďarsku vynahradit to, že nemá moře, a obdařila zemi bohatstvím podzemních pramenů. A Maďaři se do vody doslova zamilovali. Komu by se to ostatně nelíbilo, koupat se pod širým nebem i v zimě a ještě se při tom prohřívat příjemně teplou vodou, jež blahodárně působí na celé tělo.
Velmi slabá zemská kůra v Karpatské kotlině usnadňuje termálním pramenům proniknout na povrch. Po celé zemi se jich vyskytuje více než tisíc a denně chrlí přes 80 milionů litrů horké vody bohaté na minerály. Skoro čtvrtina pramenů slouží ke koupelím a léčebným účelům. Oficiálně se využívají ve více než dvaceti městech a šedesáti obcích, které mají statut léčebných lázní.Tím se nemůže pochlubit žádná jiná země v Evropě. Koupání v termální vodě pomáhá nemocným, ale příjemné je i pro lidi bez jakýchkoli zdravotních problémů.
Horké prameny objevili v někdejší Panonii již staří Římané, dokonale je ale využili až Turci. Maďaři koupání v teplé vodě milují, spousta z nich si nedokáže odepřít aspoň jednu návštěvu bazénu týdně. Kromě toho, že koupání v horké vodě obsahující nejrůznější minerální látky uvolňuje klouby a má preventivní účinky na lidský organismus, dokáže také zklidnit duši a nechat ji odpočinout od každodenního stresu. Maďarská vášeň pro koupání v horkých pramenech je naštěstí nakažlivá. Přenesla se hlavně na Čechy, kteří v mnoha maďarských lázních tvoří většinu návštěvníků.
K nejoblíbenějším patří lázeňské středisko Harkány, i když leží dost daleko od českých hranic, v jihozápadním cípu Maďarska v blízkosti řeky Drávy, která tam tvoří hranici se Srbskem. Podle pověsti se o zdejší lázně zasloužil sám ďábel. Když zoral pozemky kolem Harkány, brázdy naplnil sirnými vodami. Sírou nešetřil, její obsah v místní vodě je nejvyšší v Maďarsku a biologicky velmi aktivní karbonylsulfid se v této formě nenachází nikde jinde na světě. Kvůli charakteristickému odéru nazývali lidé rovinu kolem Harkány již před staletími Büdösrét neboli Páchnoucí louka. Během odvodňování mokřin pak zjistili, že se lidé pracující celý den v bahně zázračně zbavili svých revmatických potíží. Termální komplex byl otevřen již v roce 1823. Aktivní síra má mimořádně silné léčivé účinky při potížích pohybového ústrojí, úspěšně se využívá pro léčbu lupenky, poúrazových stavů i v mnoha dalších případech. Pitná kúra pomáhá při léčení zažívacího ústrojí, nemocí žlučníku a jater. Otevřené a kryté bazény obklopují stromy a trávníky, kde na lehátkách a dekách návštěvníci lázní odpočívají. Teplota léčivé vody je 36–45 °C, v plaveckém bazénu má voda běžnou teplotu.
K nejznámějším a největším lázeňským střediskům v Maďarsku patří Hévíz, který leží nedaleko města Keszthely na jihozápadním konci Balatonu. Lázně byly postaveny v roce 1795 na podnět hraběte Györgye Festeticse, majitele přilehlých pozemků. Proslulé jsou největším termálním jezerem v Evropě, které má plochu 47 500 m2. Jeho nálevkovitě se svažující dno dosahuje hloubky až 36,5 m. Mírně radioaktivní voda obsahuje síru, alkálie, hydrogenuhličitany, charakteristický je vysoký obsah vápníku. Z pramene tryská přes 80 milionů litrů denně, takže voda v jezeře se úplně vymění každých 28 hodin a je neustále v pohybu. Její teplota kolísá mezi 33 °C v létě a 28 °C v zimě, kdy se nad hladinou vznáší oblak jemné páry a jezero vyhlíží poněkud tajemně. Lidé se mohou koupat v jezeře pod širým nebem, nebo pod střechou centrálního pavilonu uprostřed jezera, známého čtyřmi červenými věžičkami v rozích. Kromě samotné vody se k léčbě používá i bahno ze dna, které z poloviny tvoří organické materiály bohaté na jód a estrogen. Hévíz pomáhá při léčení kloubových onemocnění, revmatických potíží a artritidy.
Termální lázně Hajdúszoboszló na okraji Velké uherské nížiny ve východním Maďarsku jsou největším komplexem v zemi a podle místních i v Evropě. Podobně jako v některých jiných případech stálo u jejich vzniku neúspěšné hledání ropy, místo níž byla v roce 1925 objevena termální voda. Do města s 35 000 obyvatel přijíždí ročně milion návštěvníků. Využít mohou dvě desítky bazénů, ať už s teplou léčivou nebo běžnou vodou. Termální alkalická hydrogenuhličitanová voda o teplotě přes 70 °C obsahuje také velké množství chloridu sodného, jódu, brómu, fluoru, železa či manganu, ale také asfalt, který jí dává spolu s jódem hnědavé zbarvení. Lékaři posílají do Hajdúszoboszló pacienty s potížemi pohybového ústrojí, zažívání a s kožními chorobami. Větší část návštěvníků ale přijíž…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko