Desítky schodů nás zavedly na vyhlídkovou terasu věže lycea, na které ještě stojí nevelká dvoupatrová stavba s hvězdářskou kopulí. Vstupujeme do malé potemnělé místnosti, kde na okrouhlé stolní desce sledujeme dění v Egeru. Jedinou funkční cameru obscuru ve střední Evropě ovládá muž v černých rukavicích mosaznými tyčemi. Jednou otáčí periskopem, druhou zaměřená místa přibližuje a třetí špiónské oko z roku 1776 zaostřuje. Teď na hradní bašty.

Pro obyvatele Egeru je hrad symbolem hrdinství, vytrvalosti a vlastenectví, které prokázali jeho obránci v boji proti tureckému vojsku. V jejich čele stál velitel hradu István Dobó. V roce 1552 sedm týdnů vojáci a obyvatelé města včetně žen, kteří se na hrad uchýlili, úspěšně vzdorovali mnohonásobné přesile. Hrad, město, a tím i celé severní Uhry ubránili. Ještě silnějšímu tureckému vojsku Eger podlehl až v roce 1596. Legendárního kapitána hradu a statečné skutky jeho druhů přibližuje Muzeum Istvána Dobóa, umístěné ve starém biskupském paláci. Na hradě se také můžete projít muzeem voskových figurín, expozicí historie hradu nebo galerií výtvarného umění s díly maďarských, nizozemských, italských a rakouských umělců. Nebo sestoupit do podzemí hradního vrchu, který je prošpikován bludištěm chodeb, jež vyhloubili Turci během obléhání, když se odtud snažili nečekaně napadnout obránce hradu.

Devadesát let, po která Turci hrad a zdejší kraj ovládali, připomíná samostatně stojící minaret, u kterého se zastavte cestou z hradu do města. Je nejsevernější památkou na nevítanou tureckou přítomnost ve střední Evropě. Na ochoz elegantní štíhlé pískovcové čtrnáctiboké věže si můžete vyšlápnout po 97 schodech. Z vyhlídky se vám bude zdát, že máte egerský hrad na dosah ruky, zatímco na druhé straně se vám otevře panoráma města rámované zelenými vršky pohoří Mátra.

Povšimněte si mohutné věže lycea, na jejímž vršku se ztrácí zelená kopulka hvězdárny. V malém bílém válečku se otáčí zrcátko periskopu, přes které obraz Egeru přichází do camery obscury. Ve věži vás okouzlí sbírka starých astronomických pomůcek a ohromí jedna z nejobsáhlejších knihoven v Maďarsku. V horním poschodí, v místnosti s vyřezávaným dubovým nábytkem a nádhernými stropními malbami, uchovává kolem 150 000 svazků. Původně zde chtěl biskup Károly Eszterházy zřídit katolickou univerzitu, císařské úřady se ale postavily proti a z objektu udělaly lyceum. Dnes tady potkáte studenty pedagogické fakulty.

Do Biskupského paláce je to odtud jen přes ulici. Když v roce 1687 opustili Turci Eger, vrátil se biskup do města. Místo obnovy poničeného starého biskupského paláce na hradě ale koupil…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko