Zvony se v Pécsi ozývají ze všech stran, jak se ostatně na město s krásným českým jménem Pětikostelí sluší. Dva chrámy nelze přehlédnout – katedrálu sv. Petra se čtyřmi věžemi a mešitu Kásima Gáziho, symboly historických údobí, jimiž město prošlo. Doklad počátků křesťanství ale musíme hledat pod zemí.
Pod názvem Sopianae založili Pécs ve 2. stol. Římané. Později se stala střediskem Valerie, jedné ze čtyř částí Panonie. Císař Konstantin Veliký v roce 313 ediktem milánským ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. „Ke své víře se mohli otevřeně přihlásit i zdejší obyvatelé, mohli žít v duchu křesťanských pravidel a podle křesťanských zvyků pohřbívali své mrtvé,“ vysvětluje mi průvodkyně Lucia. Stojíme uprostřed tzv. celly septichory, hřbitovní kaple se sedmi apsidami, z níž se dochovala jen nízká obvodová zídka. Nad hlavou máme ocelovou konstrukci překrytou silným sklem, které tvoří část chodníku nad námi.
„Rodiny pohřbívaly své blízké do podzemních komor, kam se vešly vždy dva až tři sarkofágy. Komory se uzavíraly, a proto se nad nimi stavěly malé kaple, kam lidé za svými blízkými zesnulými chodili. Časem ale zůstaly opuštěné a rozpadly se, dochovaly se jen nepatrné zbytky,“ pokračuje Lucia, když po ocelových lávkách scházíme o patro níž, do úchvatného podzemního labyrintu katakomb starokřesťanského pohřebiště ze 4. stol. Přečkaly dlouhá staletí, objeveny byly většinou již prázdné, zato s nádhernými freskami na stěnách a stropech, na nichž neznámí autoři zaznamenali biblické motivy. „Významné jsou hlavně proto, že se jedná o dobře zachované a početné pozůstatky nejseverněji položených křesťanských pohřebních komor z římské doby, proto bylo pohřebiště zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO,“ dodává Lucia.
Od pohřebiště stoupáme do malého vršku a mezi hustým listovím kaštanů se před námi postupně odhaluje velkolepá katedrála sv. Petra, před níž se rozkládá náměstí Dóm tér. První kostel zasvěcený apoštolu Petrovi tu stál už v 9. stol., první katedrálu nechal vystavět současně se založením zdejšího biskupství v roce 1009 král Štěpán. Zbytky původní svatyně se dochovaly uvnitř krypty, chrám byl ale několikrát přestavován, jeho dnešní neorománská podoba pochází z konce 19. stol., ale základní dispozice (trojlodní sloupová bazilika s mírně vyvýšeným chórem, třemi apsidami a čtyřmi věžemi) je stejná jako u původní stavby. V interiéru mne Lucia upozorňuje na fresky v kaplích, jež vytvořil Károly Lotz, německo-maďarský malíř 2. pol. 19. stol. Naproti kostelu stojí neorenesanční biskupský palác. Na radu biskupa Viléma (Vilmose) založil král Ludvík I. Veliký v Pécsi v roce 1367 univerzitu, jež byla první v Uhrách a po Karlově univerzitě druhá nejstarší ve střední Evropě. Nejproslulejším ze zdejších biskupů se stal Janus Pannonius, známý humanista, latinsky píšící básník a diplomat z 15. stol.
Pécs se ubránila několika atakům osmanských vojsk. Když se v roce 1543 Turci znovu objevili před branami, biskup jim předal klíče od města, protože se obával velkých škod a plenění. Turky takový krok údajně vylekal, čekali lest, a tak s obsazením raději tři dny počkali. Pécs se ale žádné shovívavosti nedočkala, Osmané se chovali jako všude jinde, obyvatelé se museli vystěhovat za hradby a uvnitř vzniklo islámské město. Z křesťanských kostelů se staly mešity, přeměně se nevyhnula ani katedrála, která částečně sloužila též jako skladiště střelného prachu, jenž později vybuchl a stavbu silně poškodil.
„V dobách turecké nadvlády zůstala Pécs obchodním centrem a vzkvétala. Turci postavili i nové chrámy, dohromady tady bylo deset mešit a několik džámií, mešit spojených s učilišti, také lázně a fontány,“ vypráví Lucia, když se zastavujeme u vodních kaskád na náměstí Széchenyi, které svlažují vzduch rozpálený letním sluníčkem. Rozlehlému prostranství jednoznačně dominuje zelená kopule mešity paši Kásima Gáziho, kterou postavili Turci v roce 1579. Použili při tom kámen z katolického kostela, který stál na stejném místě už…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko