Na severu Akvitánie protéká departementem Dordogne řeka Vézère. V jejím údolí bylo nalezeno na 150 lokalit s pozůstatky pravěkého lidského osídlení ze středního a mladého paleolitu. Oblast kolem obce s předlouhým názvem Les Eyzies-de-Tayac-Sireuil vstoupila do učebnic a dala světu řadu odborných termínů –„mousterien“ označující středopaleolitickou kulturu štípaných nástrojů je odvozen z názvu zdejší jeskyně Le Moustier, kde byly tyto nástroje poprvé nalezeny; vyspělá kultura mladého paleolitu „magdalénien“ je nazvána podle skalního převisu La Madeleine, který je její typovou lokalitou; a konečně známý kromaňonec – v roce 1868 bylo v jeskyni Cro-Magnon nalezeno pět koster považovaných za nejstarší doklad anatomicky moderního člověka v západní Evropě.
Z názvu naleziště vzniklo označení pro všechny jedince druhu Homo sapiens, kteří žili v Evropě v době mladého paleolitu. Právě kromaňonci jsou také autory skalních maleb a rytin, jež byly nalezeny celkem v 25 zdejších jeskyních. Tyto jeskyně společně se 147 dalšími archeologickými nalezišti tvoří soubor památek „Prehistorické lokality a zdobené jeskyně v údolí řeky Vézère“ zapsaný na seznam Světového dědictví v roce 1979.

Nejproslulejší ze všech lokalit je světoznámá jeskyně Lascaux, kterou objevili asi dva kilometry od obce Montignac v září 1940 čtyři zdejší teenageři a jejich pes Robot. V několika prostorách se skrývalo na 600 maleb a téměř 1500 rytin zejména zvířat, jež vznikly zhruba v období 15 000–13 000 let př. n. l. Výzdoba první prostory, známé jako Velká síň býků, je považována za vůbec nejpůsobivější známou ukázku paleolitického umění…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Francie – památky UNESCO