Poprvé ho spatříme z okénka našeho auta, svištícího po dálnici E4, jež kopíruje východní břeh jezera. Ostrov máme jako na dlani, protože dálnice vede po skalnatém hřebenu Grännaberget, který se příkře zvedá nad úzkým pásem pobřeží. Sjíždíme na něj nejbližší odbočkou, označenou směrovkou Gränna, a parkujeme na svažitém náměstí, pod bustou hraběte Pera Braheho, jenž město v roce 1632 založil. K přízemním dřevěným domkům v ulici podél horní strany náměstí přiléhají pěkné zahrady a ovocné sady. Kdybychom přijeli na jaře, bělaly by se stejně jako celé okolí města kvetoucími hrušněmi gränna, nejznámější a nejoblíbenější odrůdy ve Švédsku, kterou prý vyšlechtil sám hrabě. Ovoci se tu daří díky příznivému klimatu, zalesněný hřeben zadržuje v údolí teplo a chrání je před studenými větry. Lidé tu sklízejí jablka, broskve, a dokonce i hrozny…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2008