K nejzajímavějším řeckým svátkům, které u nás v takové podobě neznáme, patří pravoslavná Teofanie neboli Svěcení vod. Tento celořecký církevní svátek, který je dnem pracovního volna, se někdy považuje za obdobu našich Tří králů, protože se slaví ve stejný den, 6. ledna. Není to ale přesné. Řecká Teofanie je natolik výrazná a odlišná, že si zaslouží zvláštní pozornost, i když vzhledem k jejímu termínu ji osobně zažije jen málokterý turista.
Teofanie je slovo řeckého původu (theofáneia) a obecně znamená setkání člověka s Bohem. Ani to ale není výstižné vysvětlení toho, co se děje o současném svátku theofania, který je řeckým dnem pracovního volna. V západním křesťanství se používá též termín Epifanie (z řeckého épifáneia – zjevení) neboli svátek Zjevení Páně, zejména coby připomínka návštěvy tří králů u narozeného Ježíše. Východní křesťanství připomíná především Ježíšův křest v Jordánu. Řekové to vše slaví pro nás dost zvláštním způsobem. Pro všechny Řeky, kteří mají moře alespoň na dohled, a těch je v této zemi naprostá většina, jsou naši Tři králové svátkem Svěcení vod.
Šestého ledna dopoledne není řeckého přístavu, kde by panoval obvyklý sváteční klid. Na Krétě navíc tento svátek připadá na zvláštní údobí roku označované „doba ledňáčka“. Podle řecké mytologie se Alkyóné, dcera vládce větrů Aiola, se provdala za vášnivého mořeplavce, krále Kéyka, který ale jednoho dne za prudké bouře utonul. Nešťastná Alkyóné se vrhla do vln, aby manžela následovala. Bohové byli dojati její láskou a proměnili ji, stejně jako jejího manžela, v ledňáčka. Na začátku ledna přichází doba, kdy samička mytického ledňáčka klade na mořskou hladinu svá vajíčka. Aiolos v té době moře okolo Kréty přibližně na dva týdny utiší, aby se malí ledňáčci mohli v klidu vylíhnout.
Na Krétě je to opravdu zvláštní doba, trochu bláznivá a nepochopitelná, ostatně jako mnoho událostí okolo Nového roku. Vítr utichá, slunce svítí a hřeje, obyvatelé Kréty jsou zmateni a ptají se sami sebe, jedná-li se ještě o zbytek loňského léta nebo už začíná léto následující? Je teplo, klid, lidé si užívají pohodičky na židličkách před tavernami a diví se. Ovšem druhá polovina ledna se svými vichry a nočními teplotami i na pobřeží jen pár stupňů nad nulou dá každému jasnou odpověď, že léto ještě nezačalo. Když jsme se ale 6. ledna ocitli v přístavu Kouremenou patřícímu k Palaíkastru, bylo nádherné počasí a mořská hladina téměř jako zrcadlo.
Věděli jsme, že všechny obchody budou zavřené, a proto jsme o den dřív vyjeli na nákup. V místní pekárně jsme si všimli zvláštních tmavě hnědých, hladkých a lesklých bochn…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kréta