Kodaň

Kodaň
V žebříčcích Best in Travel, které sestavuje známé vydavatelství turistických průvodců Lonely Planet, obsadila první místo v kategorii měst pro rok 2019 Kodaň, hlavní město Dánského království.

Můj vztah k žebříčkům sestavovaným neidentifikovatelnou skupinou expertů podle neznámých kritérií byl vždycky rezervovaný. Moc na tom nezměnilo ani zjištění, že kategorii zemí pro letošní rok vyhrála Srí Lanka, třetí bylo Zimbabwe a mezi městy následují hned po Kodani čínský Šen-čen a srbský Novi Sad (osmé místo Běloruska mezi zeměmi a sedmé Bangladéše v kategorii „best value“ neboli „za málo peněz hodně muziky“ považuji za špatný vtip). Několikaminutové video doprovázející vítězné město to příliš nevylepšilo. Redaktorka zmíněného nakladatelství objevila na nábřeží Havnepromenade pět volně přístupných trampolín zapuštěných v chodníku a skákajíc na jedné, sděluje do kamery, jak je skvělé, že se tu kdokoli může vyskákat, a tudíž není divu, že jsou Dánové tak šťastní. Další zásadní informací je, že se v Kodani skvěle jezdí na kole, což je sice pravda, ostatně statistiky uvádějí, že obyvatelé měst používají kolo při svých cestách po městě asi v 35 % případů, ale nejsem si úplně jistý, jak moc významná je taková skutečnost při rozhodování, kde strávit městskou dovolenou. Spousta cool moderních a nezávislých barů, Reffen – centrum pouliční gastronomie a řemesel s kulinárními specialitami z celého světa, top restaurace včetně proslulého podniku Noma, který byl v minulosti čtyřikrát vyhlášen nejlepší restaurací na světě a po přestěhování do nových prostor vloni znovu otevřel. Fajn, každý se rád dobře nají a napije. V tomto roce přibude jiná neotřelá atrakce – CopenHill aneb lyžařský svah na střeše recyklačního centra. Amager Bakke je elektrárna a teplárna, získávající energii spalováním pevného komunálního odpadu (zvládne ho 400 000 t ročně), uvedená do provozu v roce 2017 na severu ostrova Amager, jen kousek od Nomy. Na šikmé střeše architektonicky velmi zajímavé stavby od dánského architekta Bjarkeho Ingelse se buduje outdoorové centrum, jež zahrnuje lyžařský svah s umělým povrchem, pěšinky v simulované horské přírodě s docela slušným převýšením (85 výškových metrů na 450 m cesty) a tam, kde je spalovna nejvyšší, také lezeckou stěnu, s 85 m nejvyšší na světě. Otevírá se letos 4. října. Rozumím tomu, že pro obyvatele země, jejíž nejvyšší místo (s výjimkou autonomních oblastí Grónska a Faerských ostrovů) leží v nadmořské výšce 170,86 m, jde o výjimečnou záležitost. Ale pro turisty ze zahraničí? A tak se nutně do mysli vkrádá otázka: Má Kodaň co nabídnout také návštěvníkům, kteří, zjednodušeně řečeno, nechtějí pouze jíst, pít, jezdit na kole, navštěvovat nezávislé prostory a už vůbec nejsou hipsteři? Nebojte, má. A není to jen proslulý dánský design a moderní architektura, které cituje i skákající redaktorka.

Metropole na ostrovech
Kodaň (dánsky København) není příliš velká (86 km², 623 000 obyvatel), a to ani tehdy, když k ní přičteme tři politicky samostatné obce, jež s ní jsou spojeny tak bezešvým způsobem, že je návštěvník města nemá šanci odlišit – projíždí jimi kodaňská hromadná doprava, v případě potřeby v nich zasahuje kodaňská policie atd. Platí to především pro Frederiksberg, který je obklopen Kodaní kolem dokola, další dvě tyto obce, Tårnby a Dragør, leží jižně od města na ostrově Amager. Dohromady se dostaneme na necelých 180 km² a 777 000 obyvatel. Přesto se dají při cestách mezi památkami, muzei a dalšími zajímavými místy nachodit po městě slušné kilometry. Mohou za to poměrně velkorysé pěší zóny v centru, ale také skutečnost, že základ hromadné dopravy tvoří v Kodani autobusy, jejichž „zvládnutí“ je pro turistu kdekoli na světě v rámci městské dopravy tou nejtěžší disciplínou. Většina nádraží elektrické rychlodráhy označované S-tog neleží z turistického pohledu v potřebných místech, a tak je často nejjednodušší vydat se k cíli pěšky od nejbližší stanice metra. Jenže ta bývá často docela daleko. Je to tím, že zatím má Kodaň pouze jednu linku metra. Technicky vzato dvě, ale na západě a v centru města jezdí po stejné trase, která se rozdvojuje až na jihovýchodním konci, na ostrově Amager. Linka 1 tam vede po západní straně do nově budované čtvrti Ørestad nejen s obytnými bloky a kancelářskými budovami, ale rovněž s největším dánským nákupním centrem, největším výstavním a konferenčním centrem ve Skandinávii doplněném o největší skandinávský hotel (814 pokojů) a třeba i s koncertní síní od Jeana Nouvela či Královskou arénou, víceúčelovou halou pro velké sportovní i kulturní akce, zatímco linka 2 dojede po východní straně kolem akvária Modrá planeta až na kodaňské mezinárodní letiště ve čtvrti Kastrup patřící k obci Tårnby. Doprava v centru se nejen pro turisty výrazně zlepší, jakmile bude uvedena do provozu třetí, okružní linka metra, na dvou místech se křížící se stávajícími linkami M1/M2. Mělo by k tomu dojít ještě letos.

Západní část Kodaně leží na východním pobřeží největšího dánského ostrova Sjælland, východní část na přilehlém malém ostrově Amager, odděleném kanálem Inderhavnen (Vnitřní přístav). Téměř 8 km dlouhý most přes baltskou úžinu Øresund, otevřený v roce 2000, propojil Kodaň se švédským Malmö. Kodaň byla vždycky významným centrem dánského hospodářství, ale po vzniku přímého silničního a železničního spojení s jižním Švédskem není přehnané tvrzení, že se stala hnacím motorem severní Evropy. Uvádí se, že z úzce spolupracujícího regionu Øresund pochází skoro polovina dánského hrubého domácího produktu a asi 12 % toho švédského.

Od biskupa ke králům 
Nedávno oslavila Kodaň své 850. narozeniny. Malá rybářská osada Havn na břehu Øresundu existovala v jejím místě už dříve, ale počátek Kodaně se klade do roku 1167, kdy král Valdemar I., řečený Velký, daroval tuto osadu svému příteli a spojenci Absalonovi, mocnému biskupovi z Roskilde a pozdějšímu arcibiskupovi z Lundu, který zde postavil hrad k její ochraně před slovanskými piráty pustošícími tehdy dánské pobřeží. Město na svého zakladatele nikdy nezapomnělo. Obě krajní z trojice věží v městském znaku jsou právě věže Absalonova hradu a průčelí kodaňské radnice zdobí biskupova pozlacená socha. K tomu musíme ještě přidat jezdecký pomník Absalona v kroužkové zbroji a se sekyrou v ruce na náměstí Højbro, doplněný na podstavci nápisem: Byl odvážný, chytrý a předvídavý – přítel učenosti – v ryzím úsilí věrný syn Dánska. Základy Absalonova hradu se částečně dochovaly pod dnešním zámkem Christiansborg.

Po Absalonově smrti se město stalo součástí majetku biskupství v Roskilde. Rozrůstající se osada získala jméno Købmændenes Havn (Přístav kupců) a v roce 1254 od biskupa Jakoba Erlandsena městská práva. To už za sebou měla jedno a před sebou další tři kompletní zničení. O to poslední se v roce 1369 postarala hanza, jež se potřebovala zbavit nepříjemného konkurenta. Třinácté a čtrnácté století nebylo v tomto koutu Evropy zrovna klidnou dobou. Když se v roce 1416 či 1417 nastěhoval do kodaňského hradu Erik Pomořanský, tehdejší vládce celé tzv. kalmarské unie, soustátí Dánska, Švédska a Norska, učinil Kodaň sídlem Koruny a udělil jí královská obchodní privilegia. Oficiálně pak prohlásil Kodaň namísto Roskilde hlavním městem Dánska jeho nástupce Kryštof Bavorský v roce 1443.

Následující dánský král Kristián I., jímž nastoupila na trůn oldenburská dynastie, založil v roce 1479 v Kodani univerzitu a postavení města jako kulturního a duchovního centra země definitivně stvrdil roku 1536 Kristián III., když sem přeložil z Roskilde biskupství. Pro vzhled města měl ale zásadní význam Kristián IV., který Dánsku vládl od roku 1588 dlouhých 60 let a Kodaň plánovitě rozšiřoval. Z jeho doby se dochovaly některé z nejkrásnějších kodaňských renesančních staveb – zámek Rosenborg, Válcová věž, stará burza, holmenský kostel (Holmens Kirke) či pivovar. Ale nejen to. Kristián IV. zakládal i celé čtvrti. Na Amageru vznikl Christianshavn coby elegantní čtvrť kupců, která se teprve během 19. stol. proměnila v dělnické předměstí, severně od historického centra města zase Nyboder, sociální řadové sídliště pro námořníky, jehož dlouhé patrové oranžově omítnuté domy stojí dodnes a stále se v nich bydlí.

Po pěti epidemiích v 16. stol. se do Kodaně vrátil v roce 1711 mor a připravil o život asi třetinu z tehdejších 60 000 obyvatel města. Aby toho nebylo málo, vypukl v Kodani v říjnu 1728 obrovský požár. Zuřil čtyři dny a zlikvidoval asi polovinu všech domů. Dva roky po požáru nastoupil na trůn Kristián VI., který dal strhnout kodaňský hrad, v mezidobí ale již přestavěný na modernější zámek, a v jeho místech postavit úplně nový zámek Christiansborg. Jeho nástupce Frederik V. se do tváře Kodaně zapsal ještě výrazněji. Nechal postavit nové Královské divadlo, ale hlavně také celou barokní palácovou čtvrť Frederiksstaden, uprostřed se zámkem Amalienborg. A pokud hovoříme o panovnících, za jejichž vlády vznikly zajímavé stavby, nepřehlédnutelně zasazené do tváře města, musíme vzpomenout i současnou královnu Markétu II., neboť i konec 20. a začátek 21. stol. se mají v Kodani čím pochlubit.

Tři zámky s prohlídkovými okruhy doplňuje v kulturní nabídce Kodaně celá řada vynikajících muzeí a galerií. A pokud si chcete od umění, architektury a historie trochu odpočinout, můžete se vydat do Nyhavnu, na malebné nábřeží u stejnojmenného kanálu s pestrobarevnými fasádami měšťanských domů ze 17. a 18. stol. a jednou restaurací vedle druhé, do proslulé nonkonformní Christianie, do výborného akvária Modrá planeta nebo do legendárního zábavního parku Tivoli. O všech těchto místech se dočtete na následujících stránkách.

Kodaň