Když vás při pobytu na Azurovém pobřeží omrzí pláže, můžete se vydat na výlet nostalgickým vlakem Le Train des Pignes. Jeho trať vede z Nice do Digne-les-Bains, správního centra departementu Alpes-de-Haute-Provence. Tento „borovicový vláček“ jezdí několikrát denně po 150 km dlouhé úzkorozchodné trati, která stoupá od palem na mořském pobřeží kolem početných vesniček vysoko v předhůří Alp až do nadmořské výšky více 1000 m.
Vlaky odjíždějí z malého nádraží Gare des Chemins de Fer de Provence (CP), které leží jen kousíček od původní výchozí stanice, honosného Jižního nádraží, Gare du Sud. Tam byl vlakový provoz ukončen na konci roku 1991, dnes slouží budova jako mediatéka. Hned poté, co vlak opustí nádraží, projíždí tzv. ruskou čtvrtí s největším ortodoxním kostelem v západní Evropě, aby se pak prodíral předměstími středomořského velkoměsta do hornatého vnitrozemí. S rostoucí vzdáleností přibývá provensálské krásy v levandulí a tymiánem vonícím kraji mezi Alpami a Středozemním mořem, s okouzlujícími vesničkami a městečky, olivovníkovými háji a okrovými lomy.
Hezké na tomto nostalgickém výletě je, že z jednotlivých zastávek a nádraží se nabízejí vycházky a túry po značených turistických stezkách krásnou provensálskou krajinou do horských vesnic. Malá příručka železniční společnosti jich nabízí několik desítek v délce od několika hodin až po více dnů. Z nádraží v Puget-Théniers vede například asi tříhodinová túra do hor k hostinci U Lípy (Les Tilleuls) poblíž někdejšího dolu, pak po silnici k malebné vesnici La Croix-sur-Roudoule s provensálsko-italským charakterem a dále mezi terasovitými vinicemi a svahy porostlými žlutou kručinkou a olivovníky. Le Fugeret kousek od nejvyššího bodu trati je místem, odkud se lze vydat do kaštanových lesů. Touët-sur-Var patří k vůbec nejhezčím vesničkám podél trati. Zajímavá je také středověká vesnice Entrevaux na skalním ostrohu nad řekou Var, nad níž se tyčí pevnost přebudovaná na konci 17. stol. slavným francouzským vojenským stavitelem Vaubanem v jedno z jeho nejhezčích děl. Další středověká obec Annot je vyhlášeným centrem boulderingu. Pokud máte méně času, můžete vystoupit již na zastávce Le Chaudan, odkud vede strmý výstup serpentinami k panoramatické stezce s výhledem až k Alpám a Riviéře.
Není jasné, odkud pochází poněkud nezvyklé pojmenování vlaku. Říká se, že obyvatelé z města jím o nedělích jezdili sbírat v horách šišky. Podle jiné verze jezdil vlak do kopce tak pomalu, že se daly šišky otrhávat přímo z vagonů. Třetí, romantická verze vypráví o Vánocích a nemocném dítěti, kterému topič vlaku věnoval poslední kousky uhlí na zahřátí. Nebe se topiči za dobrý čin odvděčilo: prázdný tendr lokomotivy se naplnil šiškami padajícími ze stromů a lokomotiva mohla pokračovat v jízdě.
Jako první začal v roce 1861 mluvit o spojení mezi Nice a Grenoblem přes údolí řeky Var, Digne a Gap inženýr Alphonse Beau de Rochas z Digne, vynálezce čtyřtaktního motoru. Ale teprve v roce 1882 dala vojenská správa povolení ke stavbě. Trvalo to další čtyři roky, než mohla stavba začít. V létě 1891 byl otevřen první úsek tratě mezi Digne a Mézel, o rok později druhý mezi Nice a Puget-Théniers. K nejnáročnějším inženýrským dílům na trati patří 3457 m dlouhý tunel propojující pod horou Saint-Michel údolí řek Vaïre a Verdon, který se stavěl deset let. Celá úzkokolejná trať s rozchodem 1000 mm mezi Nice a Digne tak byla zprovozněna až v létě 1911. Celkem je na ní 24 tunelů, 16 viaduktů a 15 mostů.
Nejen stavbu, ale později i provoz na trati komplikovaly přírodní katastrofy: Opakované těžké záplavy v letech 1906, 1910 a 1914 zničily mosty a podmyly části tratě, v zimě omezovaly na delší dobu provoz na trati sněhové bouřky. Na trati je celkem. V roce 1935 nahradily parní lokomotivy motorové soupravy, čímž se zkrátila doba jízdy mezi Nice a Digne na tři a půl hodiny. Skupina nadšenců ale jednu parní soupravu zrekonstruovala. K velké potěše malých i velkých turistů vyjíždí na trať v úseku Puget-Théniers – Annot s fotozastávkou v Entrevaux každou neděli od května do října.