Je přirozenou dominantou. Jeho kopule nesmí být zastíněna žádnou vyšší budovou. Od pahorku, na kterém stojí, se odvíjí celý systém ulic a tříd města. Pohled na jeho západní průčelí je snad nejznámější z celého Washingtonu, D.C. Upírají se na něj zraky všech amerických občanů i pozornost celého světa. Právě tady se reálně naplňuje podstata americké demokracie. Kapitol, sídlo Kongresu Spojených států amerických.
Když v 18. stol. „Otcové zakladatelé“ tvořili americkou ústavu, věděli, že funkční systém nesmí umožnit koncentraci moci v jedněch rukou. Proto vytvořili systém tří na sobě nezávislých pilířů demokracie – legislativy, exekutivy a justice. Vrcholným legislativním orgánem byl určen Kongres, který sestával po britském vzoru ze dvou komor. Dolní komora s poměrným voleným zastoupením podle počtu obyvatel jednotlivých států dostala název Sněmovna reprezentantů a v podstatě odpovídala britské Dolní sněmovně. S horní komorou byl ovšem trochu problém. Jediné, co převzala z britského vzoru, byla červená barva výzdoby interiéru. Neměla se opírat ani o šlechtický stav, ani o vysoké náboženské představitele jedné církve. Americká ústava sice zaručovala náboženskou svobodu, ale na druhé straně byla velmi důsledná v otázce odluky církve od státu. Senát, jak byla nová horní komora nazvána, měl mít zcela jinou funkci než Sněmovna lordů v britském systému. Už při vzniku ústavy se menší státy obávaly, že je v dolní komoře přehlasují státy lidnatější. Proto bylo rozhodnuto, že v Senátu budou mít všechny státy stejné zastoupení bez ohledu na počet obyvatel. Každý stát zastupují dva senátoři.
Před válkou za nezávislost a během ní se představitelé 13 kolonií scházeli na nejrůznějších místech. Hlavním dějištěm jejich schůzek se stala Filadelfie, tehdejší největší město v koloniích. Když však Britové Filadelfii obsadili, stěhoval se Kongres po menších městech jako třeba York či Lancaster v Pensylvánii nebo Annapolis v Marylandu. Po válce se přestěhoval do New Yorku, kde ve své nové ústavní podobě se dvěma komorami zahájil činnost 4. 3. 1789. O rok později se vrátil opět do Filadelfie a teprve 17. 11. 1800 se Kongres poprvé sešel ve své nové budově ve Washingtonu.
Stavbou původní budovy byl pověřen Pierre Charles l’Enfant, po jeho odchodu pokračoval v práci amatérský architekt William Thorton, k němuž se později přidal emigrant z Velké Británie, profesionální architekt Benjamin Latrobe. Budova, kterou postavili, byla mnohem skromnější než současné sídlo. Senátorů bylo tehdy 32 a reprezentantů něco přes sto. Podobu první budovy známe jen ze starých rytin a obrazů, protože částečně vyhořela za války s Velkou Británií v letech 1812–1814. K přestavbě Kapitolu byl povolán opět Latrobe, kterého v roce 1819 nahradil bostonský architekt Charles Bulfinch. Jeho stěžejním dílem byla rotunda spojující senátní a sněmovní křídlo, zakončená trámovou kopulí s měděnou střešní krytinou.
Kolem poloviny 19. stol. přestávaly stávající prostory postačovat svému účelu. S rozšiřováním USA na západ a růstem počtu obyvatel přibývalo reprezentantů i senátorů. Proto se rozhodlo, že budou přistavěna nová křídla, která v podstatě slouží oběma komorám dodnes. Po vyprojektování nových budov se ukázalo, že původní Bulfinchova kopule je z proporčního hlediska příliš nízká, a tak se začala stavět mohutnější kopule ve stylu „svatebního dortu“. Architekt Thomas Walter sáhl po novém materiálu – litině. Měla větší nosnost než kamenné zdivo a dovolovala mnohem tvořivější přístup. Aby mohla mít kopule požadovanou velikost, musela se vyřešit řada technických problémů. Například korintské sloupy i mnohé další stavební prvky musely být duté, aby neúměrně nezatížily nosné stěny. I tak ale váží kopule téměř 5000 t.
Na začátku války Severu proti Jihu se většina prací na Kapitolu zastavila. Nedokončené torzo kopule přikryté plachtou přineslo sídlu americké legislativy novou přezdívku The Big Tent – Velký stan. V té době také začal Kapitol sloužit dalším účelům – bydleli v něm vojáci Unie, sloužil jako lazaret a dokonce jako pekárna armádních sucharů. Před koncem války nařídil Lincoln obnovit práce na stavbě. Měl to být jas…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Washington, D.C.