Římské silnice Známé rčení o všech cestách vedoucích do Říma lze také obrátit: z Říma až na konec světa. A Latium bylo dopravním uzlem, z něhož ony cesty vycházely. Římané dobře věděli, jak důležité jsou komunikace pro správu země, pro její ekonomický život a v neposlední řadě i pro přesuny vojsk. Dálkové silnice, mosty a další dopravní […]
Z Říma až na konec světa Read More »
První kláštery Montecassino, Subiaco, Fossanova – tři jména jak z legend světců nebo z pohádek, první z nich zároveň připomínka jedné z významných událostí moderní historie. Dějiny oplývají příběhy slavných poustevníků, už dávno před příchodem křesťanství, a osamělé jedince živořící tiše stranou lidského společenství známe i dnes. „Možná se snášel líp se zvířaty než s lidmi,“ komentoval nezdvořile jeden
Na cestách víry – první kláštery Read More »
Civita Castellana Sám Johann Wolfgang von Goethe, kníže básníků, při svých cestách po Itálii obdivoval městečko korunující skalnatý pahorek nad silnicí Via Flaminia, zhruba 50 km severně od Říma. Je to jedno z měst, jež bychom mohli zařadit mezi lokality s etruskou minulostí, ale můžeme o něm hovořit i v kontextu středověkého umění. Popravdě řečeno, z etruského období
Více než šedesátitisícové Viterbo nedaleko od hranic s Toskánskem nepatří k nejvyhledávanějším cílům turistického ruchu, ale ve středověku bývalo centrem papežské moci a na celá léta přejímalo roli samotného Říma, zatímco jemu bližší městečko San Gandolfo dnes papežům slouží hlavně k jejich letním pobytům. Také počátky Viterba jsou spojeny s Etrusky, ale už v roce 310 př. n. l.
Papežské Viterbo a San Gandolfo Read More »
V článku o benediktinských klášterech v Laziu jsme se zmínili o opatství Fossanova v horách severovýchodně od Terraciny, které se do dějin zapsalo jako jeden z významných článků v pronikání gotické architektury do srdce Itálie. Už někdy na počátku 9. stol. opatství založili benediktini, zřejmě na zbytcích římské vily z 1. stol. př. n. l., a zasvětili je Spasiteli a sv.
Opatství Fossanova Read More »
Villa Farnese Zhruba 10 km jihovýchodně od Viterba, v kopcích, jež nezapřou svůj vulkanický původ, leží jezero Vico a u něj městečko Caprarola, spjaté s jedním mimořádným dílem manýrismu, letním sídlem mocné rodiny Farnese. Samo jezero je zatopený kráter vyhaslé sopky a obec, jež má dnes kolem 8000 obyvatel, nikdy nebyla středem pozornosti. I samo její jméno,
Caprarola a Vila Farnese Read More »
Jméno letní rezidence císaře Hadriána se stalo synonymem pro místa bezstarostného veselí a příjemných chvil stranou každodenních starostí a dodnes žije v názvech zábavních parků po celém světě – Tivoli. Přesněji vzato jde o jméno městečka ležícího necelých 30 km východně od Říma, odedávna se těšícího přízni římských boháčů, kteří je už na začátku prvního tisíciletí
Tivoli – od císaře Hadriána k rodu dʼEste Read More »
Italské Anzio se nám většinou vybaví v souvislosti s vyloděním Spojenců v lednu 1944 a možná i jako oblíbené letovisko u Tyrhénského moře. Ale kdo ví, že zdejší písčité pláže měli v oblibě už staří Římané, kteří si zde stavěli luxusní vily, a že se zde narodili císařové Nero a Caligula? Z původní osady na nízkém skalnatém mysu,
Anzio – třicet století historie Read More »
S návštěvou každého italského regionu se neodmyslitelně pojí ochutnávka místních gastronomických specialit. Podobně jako se mění temperament Italů od severu k jihu, tak se mění i kuchyňské recepty. To je jeden z důvodů, proč nás návštěva této země nikdy neomrzí. Společným jmenovatelem italské kuchyně jsou pizza, těstoviny a tiramisu. Tato jídla zná v některé z variant
Galicie, dříve galicijské království a od roku 1981 jedna ze sedmnácti španělských autonomních oblastí, leží na samém severozápadě Španělska a tvoří jakýsi jižní protipól ke skoro tisíc kilometrů vzdálenému Irsku. S ním má společnou keltskou minulost, podobné krajinné formace a dokonce prý i určitou podobnost ve fyziognomii obyvatel. Galicie je země bičovaná větry a oceánem, což
Země, kde mýty a pravda jdou ruku v ruce Read More »
Při příjezdu do A Coruni (španělsky La Coruña) uvidíte nejdříve obrovský přístav. Město se stalo hlavním místem reindustrializace započaté ve 40. letech 20. stol. Sídlí tu společnosti jako Zara nebo pivní gigant Estrella Galicia, který tu má i skvělé pivní muzeum. A pak začnete sjíždět do města, dostanete se na nábřeží, úzká šíje se před
Pro ústí řeky užívá galicijština obecně výraz „ría“, v množném čísle „rías“. Jelikož se mnoho tamních řek vlévá do moře specifickým způsobem, Galicie oběma výrazy obohatila geomorfologickou terminologii. Pokud je řeč o riovém pobřeží, jde o typ členitého mořského pobřeží, kde moře proniká do pevniny zužujícími se zálivy, jež vznikly zatopením říčních údolí v místech jejich
Rías Altas – Na konec světa Read More »
Santiago de Compostela je hlavním městem Galicie a také cílem mnoha poutníků. Jejich zážitky se zde prolínají se zážitky studentů. Santiago se totiž může pochlubit rovněž jednou z nejstarších univerzit Španělska. Většina poutníků míří po příchodu do katedrály. Mnozí si jistě všimnou, že na jižní straně náměstí Obradoiro stojí nenápadná dvoupatrová budova s bohatým románsko-gotickým portálem. Je
Fontána, co nosí štěstí Read More »
Třináctitisícový Betanzos ležící na soutoku řek Mandeo a Mendo jen pár kilometrů od zátoky, jíž dal jméno (Ría de Betanzos), by se dal snadno přehlédnout. Ale byla by to velká škoda. Podle legendy založil město keltský vůdce Breogán. Zdejší patrioti tvrdí, že jeho existenci zaznamenal Ptolemaios ve své Geografii coby Flavium Brigantium, realisté připouštějí, že
Betanzos – hlavní město galicijské gotiky Read More »
Jako Rías Baixas se označuje pobřežní oblast na jihozápadě Galicie vymezená na severu obcí Fisterra a na jihu hranicí s Portugalskem. V tomto prostoru se hluboko do pevniny zařezává pět velkých estuárií: Ría de Corcubión, Ría de Muros e Noia, Ría de Arousa, Ría de Pontevedra a Ría de Vigo. Jsou nejrozlehlejší ze všech galicijských rías, což
Téměř třísettisícové Vigo ležící u Ría de Vigo, nejjižnější ze všech Rías Baixas, je největším městem v Galicii, ale trochu paradoxně ani její metropolí, ani hlavním městem provincie Pontevedra, kam patří. I krátký pobyt stačí, aby návštěvník zaznamenal v centru města netypicky hojný výskyt pomníků, památníků a soch, ale rovněž velký počet hospůdek a restaurací, v nichž se
Vigo – město pomníků, soch a moře Read More »
Illas Cíes Karibik v Galicii? Pokud vás překvapil titulek, který jste si právě přečetli, pak možná budete překvapeni i tím, že se takhle někdy přezdívá rozlohou nevelkému, na méně podrobné mapě Galicie snadno přehlédnutelnému souostroví Illas Cíes. Východní břehy jeho tří hlavních ostrovů, seřazených v jedné linii tak, že zčásti blokují ústí zátoky Ría de Vigo, totiž
V galicijském Karibiku Read More »
Kamélie, keře či stromky z Dálného východu, si začaly od konce 18. stol. získávat v Evropě stále větší oblibu jako okrasné rostliny, zprvu u nejrůznějších panských sídel. Jejich popularita byla tak značná, že pronikly i do umění – a tak mnozí dnes vědí o kaméliích především zprostředkovaně, díky Alexandru Dumasovi mladšímu (Dáma s kaméliemi) a Giuseppu Verdimu (La
Krajina osobitých rysů, artefakty dávné historie a víno, to jsou tři hlavní atributy charakterizující asi nejatraktivnější oblast galicijského vnitrozemí, která se rozkládá na rozhraní provincií Lugo a Ourense, a to kolem řeky Miño a jejího levobřežního přítoku Sil. Říká se jí Ribeira Sacra, v překladu „Posvátný břeh řeky“, což poukazuje na četné staré církevní stavby rozeseté
Na skok v Ribeira Sacra Read More »
Na západě Galicie, u samého ústí řeky Lérez, leží Pontevedra, hlavní město stejnojmenné provincie. Jméno dostalo podle starého římského mostu Ponte Veteri, který tu překračoval řeku v místě dnešního mostu Burgo. Říká se, že Pontevedra má druhé nejlépe zachované městské centrum v Galicii po Santiagu de Compostela, které je vzdáleno pouhých 65 km. Nejde však o
