IJsselmeer a Markermeer Jen málokterá evropská krajina prošla za poslední dva tisíce let takovými změnami, jako asi 100 × 50 km velké území na severozápadě Nizozemska. Dnes se tu mezi Frískem a Severním Holandskem rozkládají sladkovodní jezera IJsselmeer a Markermeer a s nimi také poldery, na vodě vyvzdorované plochy souše, kde má svůj domov skoro půl […]
IJsselmeer a Markermeer Read More »
Nizozemské svátky Nizozemci slaví rádi, hodně a vesele. Kalendář mají přesně rozplánovaný a plný narozeninových oslav, rodinných svátků i různých festivalů. Představíme vám několik výjimečných oslav a slavností, které se liší od našich a mohou i překvapit. Novoroční koupel v Severním moři Začneme hned 1. ledna pěkně zčerstva novoročním koupáním ve vlnách Severního moře, které se
Když Nizozemci slaví Read More »
Jak a proč s Hausbótem po Nizozemsku? Nizozemsko je země zčásti vynucená na moři. Aby tato plochá, větrná krajina mohla dlouhodobě existovat, vznikl komplikovaný vodní systém. Řeky, jezera a vysušené bažiny byly propojeny hrázemi a vodními kanály, ty větší sloužily jako obchodní tepny. Tisíc kilometrů vodních kanálů je přístupných také rekreačním kapitánům. Při plavbě na
Hausbótem po Nizozemsku Read More »
Maashattan, případně Manhattan na Máze, taková je častá přezdívka Rotterdamu, druhého největšího nizozemského města a největšího námořního přístavu v Evropě. Může za ni množství odvážných výškových budov, které tu vyrostly (a stále vyrůstají) po druhé světové válce, kdy město povstalo doslova z trosek a popela. Bombardování 14. května 1940, které je známé také jako Rotterdam
Rotterdam – Manhattan na Máze Read More »
cyklistika v Nizozemsku Po rovinách Nizozemského království jezdí na 24 milionů jízdních kol, což představuje téměř jeden a půl bicyklu na jednoho obyvatele včetně miminek a 680 bicyklů na kilometr čtvereční. Když psal Karel Čapek v roce 1932 svůj cestopis Obrázky z Holandska, uváděl, že v zemi jezdí na dva a půl milionu kol. Jedno
Já mám kolo a kdo má víc? Read More »
Holandská krajinomalba Málokde jsou proměny našeho zájmu o vezdejší svět tak jasně patrné jako v případě holandské krajinomalby. A to tím spíše, že díla tamních mistrů se už po celá staletí těší pozornosti sběratelů i nejširší veřejnosti. Nebylo tomu tak ale odjakživa. Se zánikem antické kultury, která dokázala s takovou chutí připomínat i běžné krásy a radosti reálného
Holandská krajinomalba Read More »
Holandské sýry Úplně a doslova – v Nizozemsku se ročně vyrobí 950 tisíc tun vynikajících sýrů a každý Nizozemec spotřebuje 17 kilogramů sýra za rok. Sýry se vyvážejí do 130 zemí a na svěže zelených pastvinách žije asi jeden a půl milionu převážně černobíle strakatých krav, které dávají velmi kvalitní, chutné a tučné mléko. Archeologické nálezy
Vítejte v sýrovém království Read More »
Park De Hoge Veluwe u města Otterlo na východě země je jedním z největších uměleckých areálů v Evropě. Jedinečně kombinuje umění a architekturu s přírodou. Jeho centrem je muzeum Kröller-Müller s rozsáhlou kolekcí obrazů a kreseb Vincenta Van Gogha, po Amsterdamu druhou největší na světě, a s bohatou sbírkou moderního a současného umění, která zahrnuje
De Hoge Veluwe – umění v zeleni přírody Read More »
Diashow „Jordánsko – království pouště“ uvádí cestovatel Martin Loew. Multimediální projekce s živým vyprávěním: Poutavý příběh dobrodružné cesty plný úžasných fotografií i nevšedních zážitků. Délka asi 140 minut včetně přestávky.
Jordánsko – výpravná diashow cestovatele Martina Loewa Read More »
Říká se, že Pražský hrad je na světě jediným případem panovnického sídla, které existuje od samého počátku státnosti dané země. Pokud přimhouříme oči nad bájnou minulostí Levého Hradce nebo Vyšehradu, máme asi důvod k hrdosti. I počátky Pražského hradu spadají do doby mýtů a pověstí, ale jako nesporný fakt lze přijmout jeho roli za knížete Bořivoje
Slavnostní průvody spojované s triumfy antických vojevůdců vracejících se z vítězných tažení, stejně jako s korunovacemi nebo pohřby panovníků, bývaly od starověku předmětem zájmu letopisců i širokých mas obyvatelstva. V Praze bývala jejich dějištěm trasa ze Starého Města do chrámu sv. Víta a není divu, že se pro ni vžil název Královská cesta. Dnes takto chápeme cestu od
Via triumphalis – Královská cesta Read More »
Pražská zoo Zoologická zahrada hlavního města Prahy je už řadu let druhým nejnavštěvovanějším turistickým cílem ve městě, hned po Pražském hradu a s vynecháním lanovky na Petřín, jež se ve statistikách pravidelně uvádí, ale kterou při vší úctě nepovažuji za cíl srovnatelný se zoo, Hradem, Národním muzeem či Národní galerií. V roce 2005 poprvé překonala magickou hranici
Pražská zoo – ze staveniště na výsluní Read More »
Veletržní palác Národní galerie má své výstavní prostory v Praze na více místech v různých historických budovách a umělecká díla jsou v nich rozdělena podle doby svého vzniku. Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí nabízí stálou expozici Staří mistři, kde si vychutnáme umění 16. až 18. stol. Hned naproti stojí Šternberský palác s pokračováním Staří mistři
Staroměstské náměstí nebylo založeno z popudu žádného vladaře ani z vůle městské samosprávy, ale vytvořilo se zcela spontánně, v důsledku řady okolností, především jako křižovatka kupeckých cest, jež kdysi procházely českou kotlinou. Úval mezi Strahovem a Hradčany odpradávna umožňoval pozvolný sestup k Vltavě, což byla mezi strmými břehy jejího údolí celkem výjimečná situace. Na protějším břehu se rozkládalo ploché
Staroměstské náměstí Read More »
Prvním pramenem, v němž se objevuje malostranský ostrov Kampa, je listina krále Vladislava II. z roku 1169, kde se píše o Dolním ostrovu. Původně bychom tu našli pouze zahrady, které patřily k místním mlýnům, jež v okolí vyrůstaly od středověku. Výška ostrova ale postupně rostla vlivem naplavenin i navážek, a tak se tu po zpevnění
Romantika zvaná Kampa Read More »
Když slyšíme termín „Nový svět“, nejspíš si vybavíme Ameriku, která dostala toto označení, protože šlo o nově objevený světadíl. Však mu také Antonín Dvořák složil hold krásnou skladbou Novosvětská. Ale Praha má také maličký Nový Svět. S tím zámořským nemá pranic společného, avšak fanfáry by si i on určitě zasloužil… Původ vzniku miničtvrti Nový Svět
Staré časy v Novém Světě Read More »
Vlastenské museum, České museum, Museum království Českého a pak konečně, po vzniku samostatného Československa, Národní muzeum, i když v úvahách a návrzích některých jeho stoupenců se označení „národní“ objevovalo od samého počátku. Příběh naší největší muzejní instituce se píše již déle než 200 let… Doznívající osvícenství se svou touhou po vědě a osvětě, nastupující romantismus
Největší z českých muzeí Read More »
Fata Morgana Botanické zahrady nebývají v historicky významných městech tím největším magnetem pro turisty, to ale není případ Prahy. Botanická zahrada v Troji patří s více než 400 000 návštěvníků ročně do první desítky nejnavštěvovanějších cílů v našem hlavním městě. K vidění jsou tu tisíce druhů kvetoucích rostlin, ale i působivá japonská zahrada, historická vinice sv. Kláry, skalky, bambusový potok, mexická
Fata Morgana dvacetiletá Read More »
Alsasko tvoří 200 km dlouhý pás táhnoucí se od severu k jihu podél Rýna a na západě dosahující až k nejvyšším vrcholům Vogéz. Na ploše 8200 km2 tam žije 1,8 mil. obyvatel, sousední, téměř třikrát větší Lotrinsko má asi 2,5 mil. obyvatel. Oba tyto historické francouzské regiony jsou jako příbuzní s podobným osudem. Kvůli své geopolitické poloze
Alsasko a Lotrinsko Read More »
Historická metropole Alsaska s více než 290 00 obyvatel se rozkládá na levém břehu Rýna a protéká jím řeka Ill, takže není nijak přehnané tvrzení, že Štrasburk je městem na vodě, jemuž ramena a kanály Illu dodávají neopakovatelnou atmosféru. V roce 1949 tu byla založena Rada Evropy, což položilo základ tradici Štrasburku jako sídla významných evropských institucí,
Štrasburk – hlavní město Evropy Read More »
