L’ensemble montagneux de la Forêt de Slavkov (Slavkovský les), Région naturelle protégée située à l’intérieur du Triangle thermal, constitue une source constante d’énergie et de force vitale sans laquelle les villes à son pourtour ne pourraient au mieux que vivoter…
Le cœur protégé des thermes Read More »
La terre tchèque a accumulé tant de richesses à sa lisière ouest que, depuis toujours, cette région fut l’objectif constant de prospecteurs, de pèlerins chrétiens, d’hôtes thermaux et d’amateurs de la nature. La vue du paysage poignant de ses bassins, aux horizons clos par les Monts métallifères (Krušné hory) et les montagnes Doupovské, par la Forêt de Slavkov (Slavkovský les) et la forêt Český les, n’est pas la seule à avoir attiré de nombreux habitants des pays voisins et de plus loin encore…
Une région entre-tissée de sources thermales Read More »
Pendant un millénaire, la Chine sut préserver le secret de fabrication de la porcelaine. Lorsqu’en 1709, à Meissen, Johann F. Böttger découvrit la porcelaine pour la seconde fois, la Saxe ne sut garder son « arcane » pas plus de dix ans. On raconte que le premier à le dévoiler fut un agent militaire de la cour autrichienne qui fonda, à Vienne, sa propre fabrique de porcelaine, mais la revendit plus tard à l’Etat à cause de dettes…
Les débuts de la porcelaine tchèque Read More »
Lorsqu’en 1965, après de nombreuses années, on découvrit une nouvelle source curative à Karlovy Vary, celle-ci était censée, selon les habitudes locales, recevoir le numéro d’ordre de sa découverte. Mais le nombre treize était déjà pris : c’est, en effet, ainsi que l’on appelait depuis de longues années déjà la liqueur Becherovka. Voilà pourquoi la source nouvellement découverte reçut le nom de Deuxième source de Václav…
Une treizième source – la Becherovka Read More »
Romantique et mystérieuse, la région de Cheb a depuis toujours attiré les hommes et nombreux furent ceux qui décidèrent de s‘y installer. Son attrait s’est bien entendu également manifesté dans le domaine de l’architecture. Parmi les auteurs des édifices baroques locaux, religieux ou profanes, nous comptons des personnalités aussi insignes que K. I. Dientzenhofer, A. Leuthner ou G. B. Alliprandi…
L’architecture traditionnelle Read More »
Dans la profonde vallée de l’Ohře dont la vue fait penser à un canyon et au fond de laquelle la rivière se fraie un chemin à travers un imposant massif de granit, nous trouvons, à mi-chemin entre Loket et Karlovy Vary, un pittoresque groupement de fines roches. Les granits, exposés pendant des millions d’années aux caprices du temps et à l’érosion provoquée par la rivière, s’y sont décomposés en un système de fentes presque parfaitement droites et le résultat de ces processus naturels est une petite ville rocheuse…
Les roches de Svatoš Read More »
Cheb a toujours constitué, dès les temps les plus reculés, la porte de la Bohême, mais aussi un important centre de la région la plus occidentale du pays. Son nom tchèque désignait autrefois les coudes de la rivière Ohře, son nom allemand, Eger, rappelle, lui, l’ancestral nom celte de la rivière sacrée Agara. En 1981, Cheb fut classé monument urbain historique…
Cheb_une-antique-ville-frontalière Read More »
Le monastère de Teplá fait partie des quelques trente grands monastères apparus en Bohême au cours du 12e siècle, mais il est probablement le seul à devoir son existence au hasard. Si l’on en croit une des versions de l’ancien récit, nous devons même admettre que sa naissance fut causée par une simple défaillance humaine : la peur d’un habitant de la terre face à un élément naturel inconnu…
Le monastère de Teplá Read More »
Lors des brûlantes journées d’été, les tourbes superficielles sont sèches et craquelées jusqu’à former des petites cases polygonales. Les rebords de ces fissures profondes sont décorés d’efflorescences de sels minéraux aux teintes jaunes ou vertes et, par endroits, des surfaces entières semblent être comme recouvertes d’une fine poudre de neige. Il s’agit de minuscules cristaux de l’amer sel de Glauber…
Soos l’exceptionnel Read More »
Pobřežní dálnice Eyre Highway se ve skutečnosti k pobřeží přibližuje pouze na několika místech. Většinou zabíhá dál do vnitrozemí a tady je kolem dokola stále stejný obraz: obrovitá, dokonalá polokoule oblohy nad dokonale rovnou zemí. Stále stejný porost nízké suchomilné vegetace protíná vejpůl dokonalá přímka silnice.
Jízda červené královny Read More »
Tenhle div světa překonává všechna očekávání. Je zcela jistě nejkrásnějším a nejpestřejším biotopem na naší planetě. A největší stavbou, jakou kdy živočichové na Zemi vytvořili. Je vidět dokonce i z Měsíce.
Velký barierový útes Read More »
Na rozlehlé pouštní plošině Centrální Austrálie, jihozápadně od MacDonnellova pohoří leží jako obrovský bochník na rovném stole nejpodivnější skála světa. Největší monolit na Zemi. Rudý balvan. Kamenný symbol Austrálie. Posvátná hora domorodých Austrálců. A cíl snad všech turistů, kteří navštíví Austrálii.
Odpověď na obvyklou otázku, proč se právě Austrálie stala kontinentem tolika podivuhodných zvířat, je zdánlivě jednoduchá: protože se v průběhu třetihor dostal tento světadíl do absolutní izolace od ostatního kontinentálního světa.
Klokani a jiní kapsáři Read More »
Když v roce 1569 vydal Gerard Mercator svoji mapu světa, jedna z vyznačených souší nesla jméno Psitacarum Regio. Možná, že tato „krajina papoušků“ byla onou neznámou zemí později zvanou Terra Australis, nebo tak jak ji známe dnes: Austrálií.
Ze života australských kakadu Read More »
Austrálie má v podstatě dvě výrazné roční sezóny – zimu a léto – s charakteristickým obdobím sucha a dešťů.
Australské podnebí Read More »
Každý správný cestovatel, který přijede do Austrálie, musí navštívit její horké a suché vnitrozemí, její fatální střed s kamenným srdcem. Musí na vlastní oči vidět tu nedohlednou rozlohu centrální plošiny s téměř snovými divy přírody, tváře mu musí ožehnout sálavý dech země, musí si prožít onu zvláštní, téměř velebnou atmosféru a poznat zdejší hluboké noci se zářivou mléčnou dráhou korunovanou souhvězdím Jižního kříže. Kdo neviděl rudý a žhnoucí australský outback, neviděl Austrálii.
Do našeho prvního termitího města jsme přijeli zcela náhodou. Ve žlutočervené podvečerní krajině australské mulgy se všude kolem nás tyčily stovky věžovitých staveb. Některé se zvedaly až do výšky dvou metrů, jiné byly jen jako krtčí hromádky ukryté v trávě. Území tohoto městského státu bylo tak rozlehlé, že jeho okraj nebyl k dohlédnutí. Rudohnědé štíhlé pyramidy zdobily drobné věžičky, ochozy a římsy. Dalo by se říci, že tito termiti se rozhodli pro stavební styl ? la gotika. Všechny jejich domy se jako sepjaté ruce vzpínaly k obloze.
Velcí malí stavitelé Read More »
V druhé polovině 19. století byla pověstná skaliska při jižním pobřeží australského státu Nový Jižní Wales postrachem všech lodí, které směřovaly do nevelkého přístavu Port Campbell. Mnohé z nich nedopluly a jejich vraky pak dlouho ležely na mělčinách a jen zvyšovaly už tak zlou pověst těchto břehů. Po sta letech se stala právě tato skaliska největší turistickou atrakcí státu. Hrůzu nahánějící pobřeží je nyní považováno za vůbec nejmalebnější část australského pobřeží. Vyhlídkovou silnici zvanou Great Ocean Road, která vede podél srázných, vysokých klifů nemůže opomenout žádný návštěvník. Ostatně i sami Australané tudy rádi jezdí. Celá tato pobřežní část je nyní chráněna jako národní park Port Campbell a slouží jako turistické a rekreační zázemí relativně nedalekého Melbourne.
Velká oceánská cesta Read More »
Každý světadíl je něčím neobvyklý a výjimečný. Nejmenší Austrálie se však odchyluje od standardu téměř ve všech směrech, a to až do krajností. Skoro nic tam není jako jinde ve světě – jako by patřila na jinou planetu nebo aspoň do jiného času.
Výstřední kontinent Read More »
Vzduch se tetelí v poledním žáru a nad jedinou asfaltovou silnicí procházející Centrální Austrálií se vznáší fata morgana. Vedro, až praská v uších. Staženými okénky auta na nás fouká horký vzduch jako z fénu a přináší k nám vůni eukalyptových silic. Do horké vůně znenadání proniká kouř a pach spáleniště. Vyhoupneme se na mírnou terénní vlnu – a celý obzor před námi je zastřen dýmovou clonou. Lesy na pohoří Stirling Range jsou stravovány obrovským požárem. Hustý dým na horských úbočích zalehl i četná údolí a přikrývá apokalyptické peklo. Jen občasné problesknutí obří plazmy plamenů prozrazuje, co se děje pod šedobílou clonou. Vysoký žár způsobuje, že eukalypty nasycené silicemi doslova vybuchují a mnohé stromy vzplanou jako pochodně ještě předtím, než se k ni oheň přiblíží.
Dobrý sluha, špatný pán Read More »
