Geologická lokalita Moeraki Boulders u rybářské vesnice Moeraki je zajímavým zpestřením cesty mezi novozélandskými městy Christchurch a Dunedinu. Místo je turisty poměrně dost navštěvované. Po krátkém sestupu na pláž se před vámi objeví několik téměř dokonale pravidelných kamenných koulí o průměru od jednoho do dvou a půl metru.
Unikátní Moeraki Boulders? Read More »
Ještě v polovině 19. století znali úzké a nebezpečné cestičky v horské oblasti na pomezí Švýcarska a Itálie jen myslivci a dřevorubci. Když se pak výšlapy do hor, inspirované horolezeckými prvovýstupy na alpské štíty, staly módní záležitostí, za krásami horské přírody se vydávalo stále více turistů. Jejich zájmu využil lékař z Mendrisia, Carlo Pasta, který pod vrcholem Monte Generoso postavil hotel Bellavista, díky němuž mohli návštěvníci strávit v horách více dnů.
Africké pláně jsou proslaveny nesčetnými stády kopytníků, kteří táhnou v nekonečných řadách pod žhnoucím tropickým sluncem a hledají každé stéblo a každý lísteček, který by bylo možné sežrat. Jihoamerické pralesy jsou zase známe pestrobarevnou směsicí mnoha druhů věčně hladového hmyzu, který nepohrdne čímkoliv zeleným, co se jen trochu hodí k snědku. A tak jsou stromy i keře afrických savan i amerických pralesů v neustálém ohrožení, že budou jejich listy sežrány a květy spaseny; že navždy zmizí v nenasytných útrobách býložravců. Rostliny jsou však vynalézavé, stejně tak, jako jsou vynalézaví i jejich býložraví „predátoři“, a tak se mezi kořistí a lovcem odehrávají nikdy nekončící závody ve zbrojení.
Hvízdající býčí rohy Read More »
Na jihozápadě ostrova Mauritius leží poklidná vesnička Chamarel, která byla pojmenována podle původního majitele Charlese de Chazal de Chamarel. Nedaleké soukromé pozemky jsou vyhledávány snad všemi návštěvníky ostrova. Jsou zde totiž hned dvě přírodní zvláštnosti. Jednak to je největší vodopád na ostrově, jehož voda padá z výšky asi sto metrů, jednak zvlněný terén bez vegetace, ležící nedaleko od vyhlídky na vodopád, který…
Odlehlé Aleutské ostrovy tvoří nádherný, jakoby korálový náhrdelník, který se velkým obloukem táhne mezi americkou Aljaškou a ruskou Kamčatkou. Ostrovy samy jsou předělem mezi severním Pacifikem, ohřívaným teplým mořským proudem Kurošio, a ledovým Beringovým mořem. Právě proto mají snad nejhorší mořské počasí na světě – stálé mlhy, časté bouře a silné větry. Navíc jsou částí pacifického ‘ohnivého kruhu’ činných sopek, které lemují celý Pacifik. Ostrovy jsou vlastně vrcholy mořských sopek, a tak jsou lávové výbuchy a zemětřesení na souostroví poměrně časté. Kouřící i vyhaslé vulkány, horké prameny, lávová pole i černý vulkanický písek na pobřeží jsou na ostrovech běžnými jevy.
Kajaková expedice na Aleutské ostrovy Read More »
Dnes ještě vidím ji, tu labuť královskou, jež pluje na vodách lásky mé a zorničky jí rozšiřuje žár, s nímž mne objímá. Když svítá, je to naopak: jako by nechtěla mne vidět, studem klopí zrak.
Co může být pro obyvatele kteréhokoli velkoměsta příjemnější, než možnost odpočinku v parcích. Třeba jen na chvíli, o polední přestávce, je příjemné projít se po trávníku nebo si na něj sednout a sníst si sendvič. Londýn oplývá zelení snad jako žádná jiná metropole. Bez parků a zahrad by se auty přeplněné město snad i udusilo. Oficiální údaje hovoří o tom, že zeleň tvoří třetinu Londýna, z toho parky a náměstí s trávníky a stromy pokrývají 174 kilometrů čtverečních…
Míříme do City, nejstarší londýnské čtvrti, dnes finačního a obchodního centra nejen Londýna a nejen celé Británie. Stejným směrem kráčejí stovky dalších lidí. Sobotní dopoledne tady bývají ospalá a nudná, City o víkendu nabírá síly na další hektický pracovní týden. Druhá listopadová sobota je ale výjimkou, to se v City scházejí obyvatelé celého města i tisíce zahraničních turistů. Od brzkého rána tady vyrostly stovky stánků, ověšených britskými a anglickými vlaječkami a pestrobarevnými papírovými fábory.“Kupte si program,“ nabízí nám žena za pultem parádně vyvedenou brožuru na křídovém papíru, nadepsanou Lord Mayor´s Procession and Show neboli starostův průvod…
Londýn rozhodně není žádným svatým městem, jak bývá nazýván třeba Řím. Je zejména centrem obchodu a finančnictví. Tomu odpovídá i nápis na patce sloupu Královské burzy, kterým jsou úvodní slova Davidova žalmu: „Hospodinova jest země a plnost její“. Přes své světské zaměření má i britská metropole nepřeberné množství kostelů, od historických katedrál až po malé modlitebny v nejzapadlejších částech města. Není zřejmě významného světového náboženství, které by tu nemělo svůj svatostánek…
Světské město se stovkami svatostánků Read More »
Dnes již asi těžko zjistíme, kde a kdy vznikly předsudky o nepoživatelnosti anglické kuchyně i četné vtipy na účet ostrovních hospodyněk. Možná za to mohou sami angličtí puritáni, kteří dávali přednost otázkám ducha před záležitostmi těla, ale často pomlouvali anglickou kuchyni i ti, kdo její pokrmy nikdy neochutnali a jen papouškovali zavedený stereotyp. Přiznejme si, že anglická kuchyně je pro většinu Čechů téměř neznámá, i když často užíváme třeba termín ‘anglická snídaně’. K té originální patří grilovaná klobáska, vajíčka, smažené žampiony, rajčata, často fazole a především bacon…
Pochutná si i nejmlsnější jazýček Read More »
Pražské děti mohou londýnským školákům jen závidět. Součástí výuky britských škol jsou totiž pravidelné návštěvy muzeí a galerií. Každý všední den proto můžeme ve výstavních sálech vidět mládež ve školních uniformách, jak sedí na podlaze před obrazy a učitel jim vykládá o dějinách výtvarného umění či technice malby. Anebo je spatříme pobíhat s papíry a tužkou v ruce, jak hledají odpovědi na otázky třeba z britské historie…
Světová kulturní metropole Read More »
Nebýt Temže, Londýn by nikdy v jihovýchodním cípu Anglie nevznikl. Řeka, jejíž celková délka, od pramene poblíž Cirencesteru až k ústí do moře, měří 338 kilometrů, byla vždy důležitou dopravní tepnou. I dnes na její hladině plují kromě četných výletních lodí i nákladní čluny, které po ní ročně přepraví více než padesát milionů tun nákladu. Bez Temže by také nemohl vzniknout londýnský přístav, v 19. století největší a nejdůležitější námořní přístav na světě – a to přesto, že Londýn neleží přímo u moře…
Londýn již dávno není středem ‘říše, nad kterou slunce nezapadá’. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vede z Trafalgarského náměstí k Parlamentu, je vládní ulicí, na které sídlí většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí a také financí. Jméno této ulice bývá často používáno jako synonymum pro britskou vládu…
Mnoho anglických či britských panovníků zanechalo v Londýně po svém vládnutí nesmazatelné stopy v podobě nepřehlédnutelných staveb. Vilém Dobyvatel položil základy Toweru. Palác Hampton Court sice začal stavět kardinál Wolsey, ale daroval jej Jindřichu VIII., s jehož jménem je toto sídlo spojováno. Tento šestkrát ženatý král dal také na místě bývalého špitálu postavit Svatojakubský palác. Vilém III. koupil roku 1689 Kensingtonský palác a jeho přestavbu na královskou rezidenci svěřil siru Christpheru Wrenovi…
Sídlo králů a královen Read More »
Za svůj vznik může Londýn poděkovat Temži a Římanům. Ti na severním břehu řeky, tehdy zvané Tamese, v místě, kde se dala poprvé od svého ústí bezpečně přebrodit, vybudovali již v roce 43, za panování císaře Claudia, město, či spíše osadu Londinium. Stála přibližně tam, kde se dnes nachází finanční centrum City. Název však pochází od starých Keltů, podle nichž to bylo území, které patřilo muži jménem Londinos…
Britská metropole patří se svými více než sedmi miliony obyvatel k nejlidnatějším městům v Evropě. Další milion lidí do ní denně dojíždí za prací a ročně ji navštíví na 25 milionů turistů. Rozlohou 1580 km2 je zřejmě největším evropským městem. Na jeho plochu by se vešlo 146 300 fotbalových hřišť. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky.
Londýn je místem k žití Read More »
První poštovní schránky se v londýnských ulicích objevily v roce 1855. Byly umístěny na Fleet Street, Strandu, Pall Mall a Rutland Gate. Žádná z nich se nezachovala. Nejstarší schránky, které můžeme v britské metropoli najít, jsou z roku 1872. O dva roky později dostaly svou typickou červenou barvu, kterou září dodnes. Původně však byly natřeny na zeleno. Na každé britské poštovní schránce jsou iniciály panovníka, za jehož panování byla vyrobena, tedy královnou Viktorií počínaje a Alžbětou II. konče. Díky těmto litinovým boxům se alespoň něco málo uchovalo i z vlády Edwarda VIII., který abdikoval v roce 1936, ještě před svou korunovací. V Londýně je v současnosti osm velkých sloupových schránek s jeho monogramem. Edwardova schránka na snímku stojí na Rockhal Road v severozápadní části metropole…
Londýnská mozaika zajímavostí Read More »
I když Českou republiku dělí od Londýna stovky mil, má britská metropole své místo v českých dějinách. A naopak, několik Čechů zanechalo své stopy v londýnské historii. Dlouhé měsíce tu během první světové války trávil Tomáš Garrigue Masaryk. A nezabýval se pouze jednáními o budoucím osudu Čechů a Slováků, ale také se zde v roce 1915 podílel spolu Robertem Setonem Watsonem na vzniku Školy slovanských a východoevropských studií při Londýnské univerzitě. Byl také jedním z jejích profesorů…
České stopy v britské metropoli Read More »
V těchto měsících jsme konali večerní zasedání válečného kabinetu v suterénu takzvané Přístavby. Když se tam člověk chtěl z Downing Street dostat, musel projít čtyřúhelníkem ministerstva zahraničí a pak se proplést mezi partami dělníků, kteří lili beton do bednění, aby zvýšili bezpečnost operační místnosti a úřadoven. Vypracovali jsme složitá opatření pro zavedení větrání, dodávky vody a především telefonů. Jelikož tyto kanceláře byly umístěny hluboko pod úrovní Temže, vzdálené pouhých dvě stě yardů, bylo třeba pečlivě dbá na to, aby se lidé v nich , při náhlém proniknutí vody, neocitli v pasti… (Winston S. Churchill, Druhá světová válka)
Churchillovo podzemí Read More »
Londýnská hromadná povrchová doprava vznikla už roku 1772, kdy koňmi tažené vozy začaly dopravovat až 14 cestujících najednou, a to mezi Charing Cross a Královskou burzou. První dvoupatrové omnibusy se objevily v ulicích Londýna poprvé roku 1850 a na počátku 20. století jich jezdilo více než 3500. První skutečné autobusy s benzinovým motorem vyjely roku 1904 a po deseti letech zcela nahradily koňku. Dnes jezdí na 649 autobusových linkách téměř pět tisíc autobusů, z toho více než 3300 dvoupatrových…
Londýnská veřejná doprava Read More »
