Pokud se dá o něčem tvrdit, že se s tím na Bali zaručeně setkáte, pak jsou to obětiny.
Na obětiny lze narazit všude. Taxikáři si jimi zdobí své vozy, mladá dívka je opatrně ukládá na zem před svůj obchod ještě předtím, než přivítá prvního zákazníka, o kousek dál je balijská žena pečlivě ukládá do jednoduché svatyně, prsty uchopí vonný květ a třikrát jím mávne směrem k vonné tyčince. Prostřednictvím obětin se děkuje bohům a démonům se brání, aby neobtěžovali svět lidí. Roli obětin mohou sehrát tance, hudba, kohoutí zápasy nebo čtení z posvátných textů v chrámu. Příprava obětin je činností natolik časově náročnou a jen málo slučitelnou se spěchem moderní doby, že některé rodiny je kupují již předem připravené v tržnici.
Tradičně se výroba obětin řadí mezi jednu z povinností balijských žen, předávanou generačně z matky na dceru, a mistryně tohoto filigránského řemesla jsou vysoce oceňované. Během rituálů, kdy je připravovováno až padesát různých obětin, se do práce zapojují i muži, kteří mají na starost zabíjení zvířat, kůži a maso. Na tvorbě velkých obětin dosahujících i několikametrové výšky se podílí celá komunita.
Materiál pro výrobu obětin nacházejí Balijci všude kolem sebe, ve své zahradě, v kuchyni nebo v tržnici. Při výrobě se nikdy nepoužívá nic, co by nepoužívali sami ostrované. Jednoduchá každodení obětina se vejde do malé nádobky z kokosových listů, kam balijská žena odloží kousek jídla. Do čtvercového rámu z banánových listů (canang) se pokládá betel a květy, které svými barvami symbolizují hinduistickou trojici – červená je barvou Brahmy, černá nebo zelená patří Višnuovi, bílá Šivovi.
Obětiny vyhrazené bohům jsou vyrobeny velice pečlivě, těm připraveným pro démony taková pozornost věnována není a bývá jim vyhrazeno místo na zemi. Pokud však tito démoni, nazývaní butas nebo kalas, dostávají obětiny, mohou působit jako pozitivní ochranná síla.
Démonům jsou určeny i živé obětiny, které během největších rituálů mohou zahrnovat i desítky zvířat od vodních buvolů, koz, krav, černých prasat či hus až po kuřata nebo psy. Hinduisté věří v posloupnost existence od člověka ke zvířeti a zpět. Zabité zvíře získá karmu, která mu umožní znovuzrození ve vyšším stupni. Člověk, který obětuje zvíře, zároveň obětuje i sebe, zvláště svoji vášeň.
Za opravdový vrchol balijského obětního umění lze považovat banten tegeh, několikametrové obětiny, které se někdy rodí přímo v chrámu, protože jsou tak těžké, že je není možné přenést. Procesí čítající i stovky lidí, které je doprovází, vypadá skutečně impozantně. Během chrámových slavností každá rodina přináší do chrámu vlastní obětiny. Jejich podoba se liší podle regionu, ale zpravidla obsahují rýži, ovoce, dezerty, maso, zeleninu a květiny. Obětiny mají krátkou životnost, lze je použít pouze jednou a pro další slavnost se musí připravit nové. Bohové si z nich berou to nejcennější, jejich vůni, ostatní si rodina odnese s sebou domů nebo je pošle těm, kdo se na jejich přípravě podíleli.
Další články z vydání o Bali zde