Boka Kotorská

Boka se rozděluje na čtyři menší zálivy: nejblíž otevřenému moři Hercegnovský, za ním největší Tivatský, za úžinou Verige Risanský a nejzazší Kotorský. Přední část zálivu oddělují od volného moře poloostrovy Prevlaka a Luštica, jež poskytovaly ochranu vnitřním částem zálivu před nájezdníky, kteří tudy usilovali proniknout do černohorského vnitrozemí. Obráncům sloužila řada pevností. Rakušané, kteří ovládali tuto oblast více než sto let až do první světové války, vybudovali opevnění na mysu Mirišta, další na malém kruhovém ostrůvku Lastavica těsně u pobřeží, nazývaném dnes také Mamula podle stavitele opevnění, rakouského generála srbského původu Lazara Mamuly. Do Kotoru, nejvzdálenějšího místa v boce, je to odtud 28 km.
Naproti Luštici leží Herceg Novi, největší město boky Kotorské. Sídlo založil koncem 14. stol. bosenský král Tvrtko jako centrum obchodu se solí. Vyniká mimořádnou hojností subtropické vegetace, za což vděčí chráněné poloze pod horským masivem pohoří Krivošije a bohatým vodním srážkám, které toto místo řadí k nejdeštivějším v celé Evropě. Středomořská květena nás tady provázela na každém kroku, nemluvě o zdejších parcích a zahradách, jež návštěvníkům zpříjemňují pobyt v letních vedrech. Proslulá je zdejší botanická zahrada, jež pečuje o dvě tisícovky exotických rostlin…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2014

Shopping Cart