Snad každý, kdo poprvé přijíždí do Černé Hory, je naplněn zvědavostí, jaká ta malá hornatá země na jihu Balkánu doopravdy je. Pro mnohé návštěvníky zůstává v představách zemí neznámou až tajuplnou. Vždyť téměř až do konce 19. století byla Černá Hora pro okolní svět zcela neznámá – bílé místo na mapě Evropy…
Boka Kotorská – největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a jeden z nejhezčích na světě. Hluboko se zařezává do krasového pohoří, jež se za příznivých světelných podmínek odráží na modré hladině. Majestátností své horské hradby zvedající se přímo z moře i svým tvarem a velikostí připomíná severské fjordy, malebností svého pobřeží a bujným rostlinstvem slunný jih…
Ze stínu úzkých kotorských uliček vycházím pod palčivé červencové slunce a stoupám po schodech prošlapaných staletími. Za střechami domů se vynořuje modrý komín a po dalších schodech celý bílý trup výletní lodi zakotvené v přístavišti. Když se po hodinovém výstupu po hradbách dostanu k rozvalinám pevnosti, mám v nohou 260 výškových metrů a propocené tričko. Lodi v zátoce vidím na palubu. Kolem bazénu se povaluje pár lidí na lehátkách…
Národní park Durmitor je světově nejvýznamnějším chráněným územím v Černé Hoře. Pro své mimořádné přírodní hodnoty byl v roce 1980 zapsán jako přírodní památka do seznamu Světového dědictví UNESCO. Zahrnuje geomorfologicky unikátní území vklíněné mezi hlubokými kaňony řek Tary a Pivy s bohatstvím původních lesů, vzácných druhů rostlin a jinde již vyhubené zvěře…
Černohorci ještě stále ctí mnohem hlubší životní hodnoty, než jaké nabízí povrchnost konzumní společnosti. V jejich životní filozofii jsou pořád hluboce zakořeněny lidskost, čest a hrdinství. Mentalitu Černohorců není možné poznat a pochopit bez odkazů na jejich minulost…
Zatímco jsme vyhlíželi místo na zaparkování, od vody na nás mával vysoký hubený muž v zelené kšiltovce. Pomáhal několika lidem s výstupem z loďky, a tak nám bylo hned jasné, že v nás vidí další zákazníky. Proč ne? Představil se jako Hasan a nabídl nám plavbu kolem jezera a návštěvu kláštera, který stojí na jeho odvrácené straně. Domluvili jsme se a za půl hodiny vyrazili…
Kdybyste do Cetinje, městečka pod hrozivě vyhlížejícími šedými skalami hory Lovćen, přijeli bez znalostí černohorské historie, tabulky s nápisy „ambasáda“ by vás nejspíš zaskočily. Diplomaté své úřady již dávno opustili, honosné budovy však stále vypovídají o slavné historii města…
Černá Hora má pět národních parků, které dohromady pokrývají asi desetinu jejího území. Dvěma největším, Durmitoru a Skadarskému jezeru, jsou v tomto čísle věnovány samostatné články. Nádhernou přírodu, především hory, lesy, jezera či kaňony, ale v některých případech též významné kulturní dědictví nabízejí i tři menší parky…
Kdybych si měl vybrat nejhezčí černohorské město, dlouho bych váhal mezi Cetinjí a Kotorem. Na jedné straně Cetinje, bývalé hlavní město, pitoreskně posazené v podhůří Lovćenu a tak trochu zapomenuté v čase. Na straně druhé Kotor, staré město obehnané hradbami z dob Benátské republiky na konci dlouhého mořského zálivu. Kdybych si měl ale vybrat, jak přejet z jednoho do druhého, neváhal bych ani vteřinu – na kole…
Černohorské pobřeží se v dubnu 1979 zachvělo silným zemětřesením o síle sedmi stupňů Richterovy škály. Jedním z nejpostiženějších měst se stala historická Budva. Pouhých deset vteřin otřesů těžce poničilo domy i hradby, které zde stály půl tisíciletí. Budva se z těchto škod vzpamatovávala dlouhá léta…
V zástupu mnoha desítek lidí pomalu vystupujeme k chrámu. Na konci dlouhého schodiště vcházíme do malé nízké zčernalé kaple. Před relikviářem s ostatky svatého Vasilije Ostrožského zvaného též Divotvůrce nabízí pravoslavný kněz k políbení velký kříž…
Podle pověsti mohli obyvatelé Baru uzavřít sňatek, až když vlastnoručně zasadili alespoň deset olivovníků. Zdejší kraj je pěstováním oliv proslulý, v okolí města se rozkládají rozlehlé háje. U obce Mirovica roste strom, který byl údajně zasazen před více než 2000 lety, a měl by tedy patřit k nejstarším olivovníkům na světě…
Čím víc se přibližujete k jižní hranici Černé Hory, tím častěji se vám připomíná vůně Orientu. Přinejmenším tím, že vám místní lidé na tabulích u silnice nabízejí ubytování v apartmánech nejen černohorským slovem sobe a německým Zimmer, ale také albánským dhoma. Svérázný Ulcinj, přilepený na hranicích s islámským sousedem, je nejjižnějším městem na černohorské riviéře…
Zatímco jinde v Evropě si musí pěstitelé a potravináři dobře hlídat, aby na trh dodávali ekologicky čisté potraviny, v Černé Hoře – zemi s téměř netknutou přírodou – je to běžná věc. Černohorské kuchyni to přináší obrovskou výhodu…
