Branná (do Jeseníků brána)

Branná je jedním z nejmalebnějších míst Jeseníků. Každý, kdo tudy někdy projížděl dál na sever do lyžařských středisek či do lázní, si určitě všiml nápadných skal s hradem na vrcholu. Na ostrohu nad soutokem říček Branné a Krupé se však kromě hradu a zámku směstnalo i celé městečko s cenným souborem renesanční architektury. Branná je také skvělým východiskem pro pěší turistiku: na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku se odsud můžete vydat rovnou několika cestami a okolím obce vás provede zajímavá naučná stezka, kde si přijdou na své milovníci přírody i historie…

Počátky obce jsou nejasné, ale podle všeho sahají do 13. stol., kdy kraj kolonizovali němečtí osadníci a cisterciáčtí mniši, již zde hledali nerostné suroviny, především zlato, a kdy se oblast dostala pod vliv velmi neoblíbeného rodu loupeživých rytířů z Wüstehube. Ti sužovali své poddané a rádi okrádali především církev, takže vratislavský biskup brzy požádal o pomoc proti nim i papeže a nakonec ty největší výtečníky, bratry Jana a Jindřicha, nechal vyobcovat z církve. Právě Jan byl prvním majitelem zdejšího hradu Kolštejn, jenž byl vystavěn na počátku 14. stol. poté, co byli Wüstehubové vytlačeni ze svých starších, severněji položených hradů (Frýdberk v dnešní Žulové a pravděpodobně i hrad neznámého jména, jemuž dnes říkáme Rychleby).
Ze středověkého hradu se dochovaly jen zbytky, ačkoliv poměrně dlouho přetrvával v obyvatelné podobě, integrovaný do stavby nového zámku, jenž vyrostl v jeho bývalých předhradích. V průběhu staletí ale došlo k několika neštěstím, která těžce poškodila i zámek, a hrad se mezitím proměnil v ruinu. Dnes nedokážeme určit ani jeho původní podobu. Téměř jisté je, že okrouhlá věž, která slouží jako vyhlídka, je výtvorem romantizujících nových časů. Hrad a zámek Kolštejn leží na třech terénních terasách skalního ostrohu. Tu nejvýše položenou v jeho nejzazším výběžku zabírá zřícenina, na dvou nižších byly postaveny horní a dolní zámek, jež místy prozrazují, že v jejich základech jsou prvky někdejšího předhradí. Například ve vstupní věži byl nedávno obnoven menší průchod pro pěší, jenž byl součásti středověké brány. Stavbu renesančního zámku zahájil na konci 16. stol. Karel ze Žerotína, ale dostavovali ho i následující majitelé, Bruntálští z Vrbna a pak Lichtenštejnové. Rody Žerotínů a pánů z Vrbna byly příbuzné a oba se přikláněly k protestantství. Karel ze Žerotína byl synem známého podporovatele Jednoty bratrské a jeho zeť Hynek z Vrbna zase luterán. Po Bílé hoře přišla evangelická šlechta konfiskací o své majetky, a tak se stali dalšími majiteli Kolštejna (i řady dalších panství po celé Moravě) katolíci Lichtenštejnové.
Ze středověkého hradu se dochovaly jen zbytky, ačkoliv poměrně dlouho přetrvával v obyvatelné podobě, integrovaný do stavby nového zámku, jenž vyrostl v jeho bývalých předhradích. V průběhu staletí ale došlo k několika neštěstím, která těžce poškodila i zámek, a hrad se mezitím proměnil v ruinu. Dnes nedokážeme určit ani jeho původní podobu. Téměř jisté je, že okrouhlá věž, která slouží jako vyhlídka, je výtvorem romantizujících nových časů. Hrad a zámek Kolštejn leží na třech terénních terasách skalního ostrohu. Tu nejvýše položenou v jeho nejzazším výběžku zabírá zřícenina, na dvou nižších byly postaveny horní a dolní zámek, jež místy prozrazují, že v jejich základech jsou prvky někdejšího předhradí. Například ve vstupní věži byl nedávno obnoven menší průchod pro pěší, jenž byl součásti středověké brány. Stavbu renesančního zámku zahájil na konci 16. stol. Karel ze Žerotína, ale dostavovali ho i následující majitelé, Bruntálští z Vrbna a pak Lichtenštejnové. Rody Žerotínů a pánů z Vrbna byly příbuzné a oba se přikláněly k protestantství. Karel ze Žerotína byl synem známého podporovatele Jednoty bratrské a jeho zeť Hynek z Vrbna zase luterán. Po Bílé hoře přišla evangelická šlechta konfiskací o své majetky, a tak se stali dalšími majiteli Kolštejna (i řady dalších panství po celé Moravě) katolíci Lichtenštejnové…

Shopping Cart