Šumperk a jeho okolí

Také Šumperk se stejně jako Branná rád prohlašuje za bránu Jeseníků. Dá se říci, že pravdu mají oba, záleží na tom, odkud se do Jeseníků vydáváte. Rozhodně ale stojí za to ho cestou za krásami hor jen tak neprojet a zastavit se tady. Město má hlavně v létě velmi příjemnou atmosféru, celou řadu pamětihodností, jeho historickým centrem prochází pěší zóna a najdete tady spoustu různých restaurací a kaváren…

Šumperk (německy Mährisch Schönberg) byl založen ve třetí čtvrtině 13. stol. kolonisty, kteří sem zřejmě přišli ze sousedního Slezska. Městská práva získal roku 1391, a ač byl královským majetkem, často byl zastavován různým šlechtickým rodům. Jeho ekonomika se původně opírala o těžbu drahých kovů v okolí, postupně se ale přeorientovávala na řemesla a textilní výrobu. Na čas se stal sídlem Žerotínů, kteří kolem něj nechali vybudovat pevné kamenné hradby, jež se zčásti dochovaly dodnes, a starý šumperský hrad přebudovali na renesanční zámek (nyní střední škola). Roku 1562 se Šumperk vykoupil z žerotínského poddanství a stal se svobodným královským komorním městem. Po tomto období rozkvětu však následovalo neblahé 17. stol. Pro účast na stavovském povstání byl status města ponížen, následovala pustošivá třicetiletá válka, roku 1669 velký ničivý požár a o deset let později začaly známé čarodějnické procesy, jimž padlo za oběť na 25 předních měšťanů v čele s děkanem Kryštofem Lautnerem. Ještě v jejich průběhu propukla morová epidemie, před níž nakonec celý slavný inkviziční tribunál vzal do zaječích. Další morová rána následovala roku 1714. K ní se v Šumperku i okolí váže celá řada sakrálních památek, z nichž nejvýznamnější je vrcholně barokní mariánský sloup u šumperské radnice.
Pokud jde o šumperské církevní památky, je třeba začít u dominikánů, jejichž klášter zde byl založen ve stejné době jako město. Bývalý dominikánský klášter i kostel Zvěstování Panny Marie jsou ve svém základu gotické, svou nynější podobu však dostaly barokní přestavbou po velkém požáru města. V 18. stol. byly ke kostelu přistavěny Česká kaple a kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou vyzdobil freskami uničovský malíř Ignác Oderlický a zdobí ji také velkolepý oltář Čtrnácti svatých pomocníků. Josef II. nechal klášter roku 1784 zrušit (dnes je v něm zdravotnická škola) a kostel se dostal do majetku města. Během 20. stol. tato významná barokní památka chátrala, až po revoluci podstoupila radikální rekonstrukci trvající 15 let. V současnosti je kostel odsvěcený a slouží k různým kulturním akcím; návštěvník si ho ale může v létě celý projít s průvodcem.
Stejně starý jako město samo je i farní kostel sv. Jana Křtitele, jehož původní gotická podoba byla ale také po velkém požáru překryta barokní přestavbou. Ke vchodu vede kryté dvouramenné schodiště, na jižní straně kostela je přistavěna krytá arkáda chránící nástěnné malby z 19. stol. Další barokní památkou je kostel sv. Barbory, který sloužil jako předměstský farní a zároveň hřbitovní kostel. Za josefínských reforem měl být zbořen, místní obyvatelstvo se proti tomu ale vzbouřilo. Dnes se kolem něj místo hřbitova rozkládají Jiráskovy sady. Jde o poměrně jednoduchou sálovou stavbu, vyzdobenou však honosnou nástropní freskou, největší šumperskou prací Ignáce Oderlického. Do fasády je zapuštěno několik empírových náhrobních desek, před kostelem je umístěn klasicistní kříž a barokní sousoší Nejsvětější Trojice, které je rovněž připomínkou morové rány. Další pozoruhodná sakrální stavba stojí jen kousek odtud. Secesní starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty vznikl na počátku 20. stol. Navrhl ho vídeňský architekt Clemens Kattner, autor podobných staveb např. v Innsbrucku či Gmündu…

Shopping Cart