Malebné podhorské městečko Králíky, nejvýchodnější v Čechách, si nelze představit bez siluety kopce s poutním místem. Hlavní osa města je prodloužena alejí lemovanou kapličkami, jež vede až na vrchol. Pokud máte rádi barokní památky, nemůžete při návštěvě okolních hor toto místo minout…
Období, kdy se u nás baroko rozvíjelo, 17. a 18. stol., bylo pro město Králíky (německy Grulich) i jejich okolí dobou velmi pohnutou, během níž se ale událo i několik přelomových pozitivních změn. Během třicetileté války byl kopec nad Králíky vymýcen, a proto se mu tehdy říkalo Lysá hora. Vyvěral tu pramen, který měl údajně léčivé vlastnosti, a k němu mířili poutníci včetně procesí dětí, zpívajících mariánské písně. Byl mezi nimi i malý Tobiáš Jan Becker, syn králického starosty, narozený rok po skončení vleklé války. Becker, odmalička pobožný, si předsevzal, že zde jednou postaví mariánskou kapli. A tak se také mělo stát. Studoval u jezuitů v Kladsku a po vysvěcení na kněze se vydal do Prahy. Byl vynikajícím kazatelem: 21 let kázal v katedrále sv. Víta, kde se stal také kapitulním kanovníkem a později opatem. Císař Leopold I. ho jmenoval roku 1701 královéhradeckým biskupem, což v následujícím roce stvrdil i papež Klement XI. V té době už si ale Becker plnil svůj dětský sen: V letech 1696–1700 vyrostl na Lysé hoře kostel Nanebevzetí Panny Marie a následně byl kolem něj vystavěn i klášter řádu servitů. Barokní doba přála velkolepým krajinným aranžmá, takže areál byl s městem propojen lipovou alejí, v níž je rozmístěno osm kaplí. Původně byly vyzdobeny dřevěnými polychromovanými sochami ilustrujícími pašijové scény a iluzivní výmalbou pozadí, takže při pohledu zvenčí působily jako malé intimní divadlo. Poslední dvě kaple stojí symetricky u pat trojramenného schodiště ke kostelu, které se pro zvýraznění dojmu perspektivně zužuje. Becker zemřel právě v roce 1710, kdy byl celý areál dokončen. Téhož roku sem přišlo 10 000 poutníků prosit o spásu před morem a v následujících letech jejich počet rostl až do stovek tisíc…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jeseníky/Rychlebské hory/Kralický Sněžník