Bretaňské majáky
Strážce lehce skloní hlavu a kývnutím nás vyzve: „Můžete nahoru…“ Když vystupujeme po vyhlazených točitých schodech, lapáme po dechu, je jich 365. Nahoře nás očekává pan Margon, přívětivý „gardien“ (strážce) majáku na ostrůvku Vierge, a začíná se zasvěcováním do tajů svého neobvyklého zaměstnání. V již zaběhnutém rituálu odtahuje závěs, za nímž se v místnosti zalesknou mosazné součástky. Paprsky zapadajícího slunce dopadají na čočky a nablýskané kovové části a vytvářejí v místnosti ohňostroj barevných světélek. Strážce zmáčkne vypínač, stroj se začne nehlučně otáčet a vrhat přes naše hlavy čtyři silné světelné pletence nad mořskou hladinu. Naproti na pobřeží vydává v příboji další maják zase jiné světlo.
Věže, které vyzařují toto neobyčejné světlo, mají tajuplná jména: Créac’h, Trézien, Stiff, Pierres Noires, Kermorvan, Four či Kéréon. Pro některé námořníky představují první kontakt s pevninou, pro jiné zas pozdrav na rozloučenou. Na bretaňském pobřeží je největší koncentrace majáků na světě a departement Finistère se na tomto prvenství významně podílí. Na jeho severním pobřeží dokonce existuje Majáková stezka (Route des phares), která propojuje čtyři majáky zpřístupněné pro veřejnost a jejich muzeum. Začíná stejně jako náš článek – u nejvyššího kamenného majáku v Evropě (82,5 m), vystavěného v letech 1896–1902 z žulových bloků na šestihektarovém ostrůvku Vierge, který je součástí obce Plouguerneau.
Na nevelkém ostrově Ouessant (necelých 16 km2) na samém jihozápadním konci Lamanšského průlivu je majáků hned několik. Veřejnosti je přístupný Stiff na severovýchodě ostrova, který projektoval slavný francouzský vojenský architekt Vauban. V provozu je už od roku 1700, takže jde o nejstarší dosud funkční maják v Bretani. Má podobu dvou k sobě přitisknutých věží – jedna nese na svém vrcholu válcový prosklený nástavec se světelným zařízením, v druhé je umístěno schodiště. Na západní straně ostrova stojí maják Créac’h. Černobíle příčně pruhovaná věž vysoká 55 m je od roku 1971 osazena xenonovými svítidly a považuje se za nejvýkonnější maják v Evropě. Créac’h, ukazující cestu více než 60 000 lodí, které každoročně proplují Lamanšským průlivem, veřejnosti přístupný není, ale přesto se vyplatí k němu zajít – v budově u jeho úpatí je totiž umístěno Muzeum majáků a světelných signálů (Musée des Phares et Balises). Zdejší sbírka zrcadel a odrazových ploch je stejně fascinující a jedinečná jako projekce panoramatických diapozitivů seznamujících s tím, jak majáky fungují.
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Bretaň