Brest - hudebníci na Námořním festivalu

Brest – město moře

Brest, tradiční „cité de la mer“ čili „město moře“ a nejzápadnější město ve Francii, byl v roce 1944 téměř úplně zničen. Obnovený Brest je stále významným přístavem, ale také zřejmě nejmodernějším městem celé Bretaně.

Díky své poloze v ústí řeky Penfeld u vjezdu do Rade de Brest, chráněné zátoky, jež je jedním z nejkrásnějších přirozených přístavů ve Francii, je město po staletí velmi těsně spojen s mořem. Už v roce 1631 zde nechal kardinál Richelieu vybudovat vojenský přístav a arzenál pro západní flotilu (flotte du Ponant), které zhruba o 50 let později opevnil slavný vojenský architekt Vauban.

Za námořní blokády v období napoleonských válek ztratil přístav svůj význam, obchod se zastavil a Brest zasáhla hospodářská krize. Důsledky blokády mělo zmírnit vybudování kanálu mezi Brestem a Nantes. Téměř 400 km dlouhá vodní cesta napříč Bretaní, spojující Rade de Brest s Loirou, existuje dodnes a je vyhledávaným cílem pro dovolené na lodích.

Brest - věž Tanguy na pravém břehu řeky Penfeld
Prakticky jedinou připomínkou předválečného Brestu jsou pevnost na levém a věž Tanguy na pravém břehu řeky Penfeld

Za 1. sv. války byl Brest v letech 1917–1918 důležitým zásobovacím přístavem amerických vojsk v Evropě. Připomíná to památník známý jako Růžová věž (Tour rose), odhalený v roce 1927 na Dajotově promenádě (Cours Dajot). Za německé okupace byl v roce 1941 zničen, ale roku 1958 obnoven v původní podobě.

V meziválečném období se přístav v Brestu stále rozšiřoval. Za 2. sv. války obsadili město Němci a učinili z něj jeden z hlavních opěrných bodů tzv. atlantického valu. Vybudovali si zde významnou ponorkovou základnu a doky. Betonová „hora“ o ploše 192 × 333 m a výšce 17 m měla strop silný 6 m a skýtala prostor pro 13 ponorek. Šlo o vůbec největší bunkr, jaký byl během 2. sv. války postaven. Takovou masu železobetonu nebylo možné po válce zlikvidovat, a tak bunkr dodnes slouží francouzskému námořnictvu. Po vylodění Spojenců v Normandii bylo město během bitvy o Brest v srpnu a září 1944 téměř kompletně zničeno, a muselo být proto po válce postaveno znovu, převážně z užitkové žuly a betonu. Ačkoli je Brest po Toulonu druhým vojenským přístavem Francie, ekonomicky se muselo město po válce přeorientovat, protože jeho význam jako obchodního přístavu výrazně klesl. Do popředí se dostaly například moderní služby nebo mořský výzkum.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Bretaň

Brest