V dnešní době si jen stěží dokážeme představit, že malebná Broumovská kotlina byla před osmi sty lety pralesní končinou, která podle dobových písemností „děsila svou pustou samotou“. Stěží si ale také představíme, jak tento široký úval řeky Stěnavy vypadal v 19. století, kdy celé Broumovsko díky textilní výrobě prožívalo svůj zlatý věk a kdy patřilo k nejlidnatějším (!) oblastem českých zemí.
Dnes už tady moc rušno není – prostor ohraničený lesnatými hřebeny Broumovských stěn a Javořích hor vyplňuje poklidné vlnění polí a luk, které vizuálně dramatizuje pouze protáhlé návrší města Broumov s výraznou dominantou areálu benediktinského kláštera. Jeho vyvýšenou polohu můžeme chápat symbolicky, protože benediktini byli po staletí hlavní hnací silou kultivace Broumovské kotliny.
Vznik broumovského kláštera úzce souvisel s územím tzv. Polického újezdu, které Přemysl Otakar I. daroval našemu nejstaršímu mužskému klášteru v Břevnově. V roce 1213 břevnovští benediktini založili malý klášter v místě dnešní Police nad Metují. Odtud pak organizovali kolonizaci sousední Broumovské kotliny. Zprvu možná dokonce potají, „na černo“, bez panovníkova vědomí. Podstatné však přitom bylo, že k osídlování přizvali přistěhovalce z Němec a Flander, kteří zde začali rozvíjet řemesla, především soukenictví a plátenictví, a kteří navíc dokázali pro své výrobky nacházet odbytiště i v cizině. Tím byl položen základ budoucí prosperity Broumovska.
Městečko Broumov vzniklo někdy v polovině 13. století a hned v prvních letech století následujícího tady břevnovský opat Bavor z Nečtin nechal na místě lupiči vypálené dřevěné pevnosti vybudovat kamenný hrad s velkým trojlodním kostelem sv. Vojtěcha. V tomto areálu současně zřídil proboštství podřízené Břevnovu, což se později ukázalo být velice prozíravým počinem. Když za husitských válek mateřský klášter lehnul popelem a přišel o hospodářské zázemí, břevnovská komunita se měla kam uchýlit. Po nějakém čase sem dokonce přenesla i sídlo opatství, patrně kvůli nesouhlasu benediktinů se zvolením Jiřího z Poděbrad za českého krále. Vznikla břevnovsko-broumovská klášterní unie spravovaná jedním opatem, která se stejně jako již dříve samotný Břevnov těšila v rámci české benediktinské provincie výs…