O založení jednoho z našich nejstarších měst se zasloužil moravský markrabě Vladislav Jindřich roku 1213, ale je možné, že to bylo i dřív. Ve své dlouhé historii byl Bruntál až příliš často dobýván cizími vojsky a co nezničily armády, to pohltily požáry. Přesto v něm zůstalo několik významných stavebních památek, k nimž patří místní kostely, zejména kostel Nanebevzetí Panny Marie s gotickým kněžištěm, několik měšťanských domů na náměstí a především zámek, historická památka nejvýznamnější, jehož věž je po staletí dominantou města.
V okolí původní osady ležící v údolí Černého potoka, se těžily rudy, a tak městečko s horním právem dostalo spolu s údolím takzvané přací německé jméno Freudenthal (Radostné údolí) s nadějí, že přinese svým zakladatelům radost.
Uvnitř městských hradeb patrně stával už v první polovině 15. století pozdně gotický hrad, který byl součástí opevnění. O jeho historii a majitelích však téměř nic nevíme, protože veškeré staré doklady o hradu a o Bruntálu shořely roku 1764. Žhářem se stal pošetilý voják, který doufal, že když včas nahlásí vypuknutí požáru, dostane odměnu a bude se moci oženit s dcerou hospodského. Zamýšlený malý ohýnek se však změnil v ničivý živel, který pohltil půlku města i s radnicí a jejím archivem.
Po několik staletí byly hrad i město ve vlastnictví opavských knížat, která je dávala do užívání drobné šlechtě. Jedním z „nájemníků“ byl i Jan z Vrbna, který se už psal Bruntálský. Kolem roku 1506 darovala krnovská kněžna Barbora bruntálské panství jako nezcizitelný majetek bratrům Bernardovi, Hynkovi a Mikuláši z Vrbna. Od té doby byl bruntálský hrad postupně přestavován a zvelebován na pohodlný renesanční zámek. Jeho architektonickou zvláštností je neobvyklý půdorys, který připomíná kruhovou výseč se dvěma křídly svírajícími pravý úhel, a dlouhým, obloukovitě vyklenutým křídlem jižním, kde byla i zámecká brána obrácená k městu.
Posledním majitelem z rodu Bruntálských z Vrbna byl vzdělaný a evropských poměrů znalý Jan mladší, který však pocházel z vedlejší větve, a po svých příbuzných vykoupil bruntálské panství za 150 tisíc tolarů. Jan mladší byl protestant a dokonce člen moravského stavovského direktoria. Roku 1620, v pondělí 17.února, přijal na svém zámku „ zimního krále“ Bedřicha Falckého, když jel se svou družinou do Vratislavi sesadit opavského knížete Karla z Lichtenštejna. O rok později bylo všechno jinak. Po bitvě na Bílé hoře protestantská šlechta masově prchala do zahraničí. Jan mladší opustil Bruntál v únoru 1621 a zane…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jeseníky