Černohorské pobřeží se v dubnu 1979 zachvělo silným zemětřesením o síle sedmi stupňů Richterovy škály. Jedním z nejpostiženějších měst se stala historická Budva. Pouhých deset vteřin otřesů těžce poničilo domy i hradby, které zde stály půl tisíciletí. Budva se z těchto škod vzpamatovávala dlouhá léta.
Stari grad prošel důkladnou a citlivou rekonstrukcí, a tak při jeho prohlídce už nenajdete místo, které by nešťastný rok 1979 připomínalo. A paradoxně právě ničivé přírodní síly odkryly do té doby neznámou minulost Budvy. Archeologové ve městě objevili pozůstatky hradeb z helenistického a římského období i další doklady starého osídlení. O Budvě se poprvé zmínil Sofoklés, jenž její založení připsal Ilyrům. Od Řeků převzali ve 2. stol. kontrolu nad pobřežím Římané a z Budvy se stalo obchodní, náboženské a kulturní středisko jižního Jadranu.
Stará Budva se rozkládá na malém výběžku pevniny do moře, proti ostrůvku sv. Mikuláše.
Nevyniká památkami první kategorie, nadchne vás ale zvláštní atmosférou starobylého města. Zvláštní kouzlo jí dodávají mohutné hradby, vybudované hlavně ve 14. a 15. stol., kdy patřila Benátčanům. Obepínají celý poloostrov a svírají soubor nádherných historických budov. Za nejimpozantnějšími ze sedmi hradebních bran, Pevninskou a Mořskou, začíná spleť úzkých křivolakých uliček, průchodů a malých náměstí. Jejich dláždění rozpálené letním sluncem a ošoupané podrážkami tisícovek návštěvníků se leskne, až pálí do očí. K návštěvě vás lákají butiky s módním zbožím a obchůdky se suvenýry, příjemné posezení nabízejí desítky kavárniček a restaurací, kde letní večery u láhve vína v romantických kulisách starých kamenných domů často končí až nad ránem.
Nejstarší památky najdete v jižní části historického centra…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Černá Hora