Český les

Městeček s názvem Týn je u nás pět, mnohá další mají jako první nějaký zpřesňující přívlastek, často od významnějšího souseda. U Horšovského Týna je to naopak. Horšov je na mapě proti Týnu nepatrnou tečkou, přesto zdobí název města s rozlehlým zámkem, obrovským parkem a pěkným historickým náměstím…

Budete-li procházet stříbrským náměstím chvilku před celou hodinou, určitě nepřeslechnete zvonkohru na radnici. Je to krásné, a o to víc překvapující, když za hodinu uslyšíte jinou písničku! Například drnkavá melodie Jaké je to hezké, dva kováři v městě doslova bere za srdce. Ani třetí hodina pobytu není nuda – zvonkohra má pro nás zase něco jiného. V informačním centru vysvětlují, že dokonce i když ve městě přenocujete, dva dny se nebude radnice ve svém výběru opakovat. Ve své výbavě má totiž přes dvacet melodií…

První zmínky o dolování v okolí Stříbra pocházejí z roku 1183 a 1186, až teprve po těchto datech se objevily podobné zprávy pocházející ze Saska a Krušných hor. Poměrně vyspělé hornictví, hutnictví a zpracovávání kovů však už v Čechách kvetlo mnohem dříve. Dobývání rud k nám přinesli Keltové, kteří se podle archeologických nálezů právě na Stříbrsku velmi činili. A tak Stříbrský rudní revír je zřejmě nejstarší těžební oblastí u nás…

V podhůří Českého lesa, mezi Horšovským Týnem na jihu a Stráží na severu, leží plochá zemědělská krajina, která každé léto zezlátne dozrávajícím obilím. Právě v tomto ročním čase nejvíce vynikne temně zelený diadém Sedmihoří, jímž příroda tuto zemi korunovala…

Přestože v Čechách existuje jen jediné město Bor, vznikla kdysi potřeba odlišit ho od několika stejnojmenných obcí, a tak nejspíš z okruhu železničářů či pošťáků vzešlo pojmenování Bor u Tachova. Vžilo se dokonale, časem se dokonce začalo objevovat na stránkách turistických průvodců i na silničních ukazatelích a nikdo proti tomu nic nenamítal. Historicky správný název se dočkal důsledného oficiálního uznání až po roce 1989, což bylo tak trochu příznačné, protože změna režimu přinesla Boru novou identitu…

Stojím pod rozkvetlou třešní, v jejíž zdivočelé koruně hučí včely. Možná si tady, v rohu zahrady, kdysi hrávaly děti. Nebo odtud hospodář obhlížel svůj grunt, ovocné stromy a stavení, jež postavil na vymýceném prostranství uprostřed lesa. Zbyla z něho jen část kamenné podezdívky…

Konečně nadešel den, na který čekal více než čtvrtstoletí, den, jenž byl vyvrcholením jeho života a který znamenal splnění dlouholetého snu. A pak už – jak líčí klášterní kronika – v čele průvodu svých bratří, vysokého duchovenstva a lidu přestoupil se zpěvem na rtech práh nově zdviženého chrámu a v pohádkově zlatem a bělí zalité prostoře poklekl, aby poděkoval za ukončení díla. Stalo se tak 15. prosince léta Páně 1726 a oním děkujícím mužem byl opat benediktinského kláštera v Kladrubech Maurus Finzguth…

Zřícenina Přimdy na stejnojmenném osamoceném vrchu nedaleko Bělé nad Radbuzou ani zdaleka nenaznačuje význam a jedinečnost tohoto hradu ve středověku. Přimda je považována za druhý nejstarší kamenný hrad v Čechách hned po pražském a vzácný příklad románské architektury…

Bobr – vzor pracovitosti a šikovnosti, oblíbená postavička pohádek, lidových průpovídek i reklamy, objekt lovu i ochrany přírody, zdroj radosti i nenávisti. Takový je bobr evropský (Castor fiber), největší evropský hlodavec. Dospělí samci mohou vážit až 30 kg, a kdyby se dokázali postavit na špičku ocasu, mohli by se nám téměř podívat do očí. Krásná tmavohnědá bobří srst patří k vůbec nejhustším, když na 1cm2 připadá až 30 tisíc chlupů. Dokonalou vodotěsnost kožichu navíc zajišťují mastné výměšky řitních žláz…

Český les byl za socialismu přímou součástí železné opony, přísně střeženým pohraničním pásmem, kam měli obyčejní smrtelníci vstup zakázán. Následkem toho dodnes patří k našim nejméně známým, ale i nejméně narušeným krajinným celkům, podobně jako třeba Novohradské hory anebo některé partie Šumavy. Lidská činnost se tu po čtyři desetiletí omezovala prakticky jen na ostrahu hranic a vývoji přírody byl ponechán téměř volný průběh. Ta si volnost a klid dovedla dosyta užít, v jejím případě jednoduše platilo, že všechno zlé je pro něco dobré…

Zatímco v roce 1937, v prvním roce provozu nového letiště v Praze-Ruzyni, se cestující počítali na tisíce, na začátku 21. století jsou to již miliony. Za 70 let od otevření se změnilo nejen vzdušný přístav, ale zejména celý charakter letecké dopravy, která je dnes dostupná téměř každému a ztratila nádech exkluzivity, jenž kdysi měla…

Tachov, jedno z nejmenších českých královských měst. Ale v jistém ohledu největší: sem tam nějaké ty zbytky opevnění se najdou skoro všude, ale Tachov může s hrdostí prohlásit: máme 21 věží a z hlediska středověké fortifikační architektury jsme pojmem…

Toužíte-li po procházce přírodou a překvapivém cíli, pak se nabízí tip na pěkný výlet: z Tachova vede severozápadním směrem podél řeky Mže Aglájiným údolím cesta, na jejímž konci čeká obec Světce, kde se poutník nestačí divit…

V horkém odpoledni je ztěžklá hladina Modrého rybníka čárkovaná hřbetními ploutvemi kaprů a tečkovaná hejny kachen odpočívajících uprostřed hladiny. A pod hrází, před úzkým pruhem rákosí, loví potápka roháč. Je zábavné sledovat jeho potápěčské umění a postřehnout okamžik, kdy se znovu vynoří, vždy dost daleko od místa, kde vklouzl pod hladinu. Hlava, co se právě vynořila, však roháčovi nepatří. Je kulatá, velká a má vousky. Vydra! V tlamičce drží malou rybku a pluje s ní ke břehu…

…a dlouho měly mezi královskými městy výsadní postavení. Vědomí vlastní výjimečnosti si místní obyvatelé stále udržují a my ostatní „nedomažličtí“ to respektujeme. I současné Domažlice vynikají mezi českými městy jak svým historických odbojem proti nesvobodě, tak i polohou na česko-německém pomezí spojenou s chodskou tradicí. Zcela výjimečné jsou svým stále živým folklórem, který je jinde v Čechách už vzácný. Od roku 1990 prožívají cosi jako svou druhou renesanci (ta první byla v době obrození v 19. století )…

V dobách obrozeneckých bojů měla posílit národní sebevědomí i připomínka neohrožených Chodů, kteří po několik staletí bránili hranice českého království proti vpádům německého živlu. Setkala se s nečekaně velkým ohlasem a měla dvojí důsledek – jednak vyvolala živý zájem o národopisně svébytnou chodskou oblast a pomohla k uchování mnohých jejích kulturních hodnot, na druhou stranu ale přivedla na svět mýty, kterých jsme se dodnes nedokázali zcela zbavit…

Hrnečky, talíře, mísy a misky byly odnepaměti v domácnosti potřeba. Když je navíc keramika hezká, hned se zdá doba strávená v kuchyni snesitelnější, což tvůrci kuchyňského nádobí vědí, a tak je většinou pěkně zdobívají…