2013

Království voňavých kapek a klásků

Kanton Wallis se právem označuje za sluneční terasu Švýcarska, kde dozrávají dary na první pohled drsné, nicméně možná až překvapivě úrodné krajiny. Díky teplému a suchému klimatu, tradičním recepturám praprapředků i soudobým šikovným kuchařům či výrobcům se promění v pokrmy a nápoje, které zalahodí i těm nejnáročnějším gurmetům. Ať už jde o sluncem provoněné sladké meruňky či hrušky, šťavnaté hrozny, aromatické i léčivé byliny ze strání a luk, čerstvě namletou mouku nebo aromatický sýr…

Království voňavých kapek a klásků Read More »

Mecenáš z Martigny

Přemýšlíte, co jste ve Wallisu ještě nezažili a neviděli? Co takhle zajít si po túře, lyžovačce nebo při nepřízni počasí na Picassa, Kandinského, Maneta, Degase, van Gogha, Chagalla, Rodina či Moora, na nablýskané automobilové veterány nebo si odpočinout v parku ve stínu soch? Právě to se vám totiž poštěstí jenom v Martigny, díky mnohostranné nadaci Pierra Gianaddy, která nabízí jedny z nejprestižnějších i nejoriginálnějších výstavních prostor na světě…

Mecenáš z Martigny Read More »

Martigny – křižovatka dějin

Dávná minulost je pod Walliskými Alpami přirozenou součástí každodenního života. Děti si zde hrají na schovávanou v antickém amfiteátru pro pět tisíc diváků, bruslí se na zimním stadionu postaveném nad někdejším caldariem, které bylo součástí veřejných římských lázní. Místní lidé procházejí kolem vzácných vykopávek a z oken či balkonů hledí na slavnou minulost. V jednom obytném domě mají dokonce podzemní garáže kolem unikátního mithraea, společné svatyně římských a pohanských bohů. Vítejte v Martigny…

Martigny – křižovatka dějin Read More »

Zermatt – na lyžích mezi nebem a zemí

Zermatt je jednoznačně nejznámějším střediskem Švýcarska i celých Alp. Malebné středisko na jihu Wallisu v bezprostřední blízkosti italských hranic leží ve výšce 1616 m n. m. a obklopuje ho velkolepý horský svět, kterému vévodí světoznámé vrcholy Matterhorn a Monte Rosa. Příznivá poloha, klima, pestrost sportovního vyžití a kvalita služeb včetně moderních lanovek a vleků zajistila Zermattu image nejexkluzivnějšího střediska nejexkluzivnější alpské země. Vedle slavných umělců, politiků a známých bohatých rodin, které již desítky let tráví rok co rok svou zimní dovolenou právě zde, využívají Zermattu jakožto svého „základního tábora“ také skuteční horalové a skialpinisté…

Zermatt – na lyžích mezi nebem a zemí Read More »

Bernardýni

Vyniká instinktem, trpělivostí, skvělým čichem a inteligencí. Bernardýn. Věrný, oddaný, citlivý a přítulný přítel, veliký, družný, chlupatý symbol země – s odevzdaným přátelským pohledem je národním dědictvím, o které Wallisané s láskou a respektem i samozřejmostí pečují…

Bernardýni Read More »

Túry kolem vody

Wallis je zemí hor, slunce – a také vody. Nejde však o vodácký ráj, jak ho známe na český způsob, kdy parta přátel vezme lodě, stany a vyrazí pádlovat na pár dní „od hospody k hospodě“. Ve Wallisu se kolem vody nejčastěji chodí pěšky – bez pádel a lodí, spíš jen na pár hodin s batohem na zádech. Vybrali jsme pro vás dva nejpoutavější „vodní“ pochody Wallisem…

Túry kolem vody Read More »

Sion

Více než třicetitisícová metropole kantonu Wallis při ústí říčky Sionne do Rhôny platí za nejslunečnější švýcarské město. Navíc je jedním z nejstarších sídel v konfederaci; má 7000 let starou historii i živou současnou kulturu. Připočtem-li ještě malebnou polohu uprostřed vinic a v klínu hor, malé mezinárodní letiště a největší autobusové nádraží Švýcarska, s linkami do nedalekých lázní a lyžařských středisek, je jeho turistická atraktivita nabíledni. Roku 2006 se Sion ucházel o pořádání zimní olympiády, ale nakonec vyhrál Turín..

Sion Read More »

Přírodní parky

Od vyhlášení prvního národního parku v zemi, který nese prosté jméno Švýcarský národní park, uběhlo už hodně vody – stalo se tak v roce 1914. Na úrovni národních parků v celém Švýcarsku od té doby žádný nepřibyl, ale v posledních letech se podařilo vyhlásit několik tzv. regionálních přírodních parků, dva z nich ve Wallisu…

Přírodní parky Read More »

Střecha Švýcarska

Třetí největší kanton Švýcarska leží v srdci Alp na jihovýchodě země. Pyšní se největším počtem čtyřtisícových vrcholů, nejvyšší i nejznámější švýcarskou horou, největším alpským ledovcem, nejvyšší přehradní hrází Evropy (a třetí na světě), nejvýše položenou lanovkou i vinicí v Evropě a nejvýše umístěným metrem na světě. A ke všemu je i nejsušším kantonem Švýcarska. Jeho jméno je odvozeno od latinského výrazu pro údolí (vallis) a má dvě podoby – francouzskou Valais a německou Wallis…

Střecha Švýcarska Read More »

Hamburská kuchyně není hamburger

Přístav a obchod, ale také počasí již po staletí ovlivňují hamburský jídelníček provoněný kořením a rybami. Zdejší kuchyně ale není jen synonymem pro různou úpravu tradičních darů Labe a blízkých i vzdálených moří, ale také pro moderní verze klasiky i kreativitu mistrů kulinářského umění, po právu ověnčených michelinskými hvězdičkami…

Hamburská kuchyně není hamburger Read More »

Tekutý chléb ze Želiva

Františkánští mniši v jednom mnichovském pivovaru vařili v 17. století zvlášť silné sladové pivo, jemuž říkali tekutý chléb. Pili ho i v postní době, protože jim dodávalo sílu a energii. Chtěli ale mít jistotu, že neporušují postní pravidla, a tak požádali o souhlas Svatého otce. Pivo, které mu poslali, se ale v teplém italském počasí zkazilo. Když papež ochutnal, shledal, že ho lze pít jen s velkým sebezapřením, které je ale duši mnichů přínosné, a proto souhlasil…

Tekutý chléb ze Želiva Read More »

Klášter na vodě a jeho proboštství

V údolní nivě sevřené obloukem Střely založil Vladislav II. již v roce 1144 cisterciácký klášter Plasy. Na sklonku 17. století, když zažíval druhé zářivé období své historie, zřídil klášter proboštství v několik kilometrů vzdáleném poutním místě známém jako Mariánská Týnice. Následovala desetiletí stavebního rozmachu, na kterém se podílel hlavně Jan Blažej Santini-Aichel, ale také jeden z jeho inspiračních vzorů Jean Baptiste Mathey i velký současník Kilián Ignác Dientzenhofer…

Klášter na vodě a jeho proboštství Read More »

Chromý Sandyn

Na počátku 18. století promluvil do české architektury s celoevropsky nepřeslechnutelnou hlasitostí Jan Blažej Santini-Aichel, tvůrce slohu, pro který se ujal termín „barokní gotika“ či „gotizující barok“. I když vytvořil také profánní stavby, jako zámek Karlovu Korunu nebo několik šlechtických paláců v Praze, těžiště jeho díla spočívá v architektuře sakrální…

Chromý Sandyn Read More »