Jak se volí rohatá královna
Jen co se paní zima odporoučí, nastává čas královen horských pastvin. Vlastně jenom jedna se může honosit tímto titulem. Cesta k němu je ovšem dlážděna bojem…
Jak se volí rohatá královna Read More »
Jen co se paní zima odporoučí, nastává čas královen horských pastvin. Vlastně jenom jedna se může honosit tímto titulem. Cesta k němu je ovšem dlážděna bojem…
Jak se volí rohatá královna Read More »
Kanton Wallis se právem označuje za sluneční terasu Švýcarska, kde dozrávají dary na první pohled drsné, nicméně možná až překvapivě úrodné krajiny. Díky teplému a suchému klimatu, tradičním recepturám praprapředků i soudobým šikovným kuchařům či výrobcům se promění v pokrmy a nápoje, které zalahodí i těm nejnáročnějším gurmetům. Ať už jde o sluncem provoněné sladké meruňky či hrušky, šťavnaté hrozny, aromatické i léčivé byliny ze strání a luk, čerstvě namletou mouku nebo aromatický sýr…
Království voňavých kapek a klásků Read More »
Kanton Wallis je vinařským rájem Švýcarska. Víno ovlivnilo mentalitu místních obyvatel, poskytuje pracovní příležitosti a je významnou součástí turistického ruchu…
Kraj vínu zaslíbený Read More »
Přemýšlíte, co jste ve Wallisu ještě nezažili a neviděli? Co takhle zajít si po túře, lyžovačce nebo při nepřízni počasí na Picassa, Kandinského, Maneta, Degase, van Gogha, Chagalla, Rodina či Moora, na nablýskané automobilové veterány nebo si odpočinout v parku ve stínu soch? Právě to se vám totiž poštěstí jenom v Martigny, díky mnohostranné nadaci Pierra Gianaddy, která nabízí jedny z nejprestižnějších i nejoriginálnějších výstavních prostor na světě…
Mecenáš z Martigny Read More »
Dávná minulost je pod Walliskými Alpami přirozenou součástí každodenního života. Děti si zde hrají na schovávanou v antickém amfiteátru pro pět tisíc diváků, bruslí se na zimním stadionu postaveném nad někdejším caldariem, které bylo součástí veřejných římských lázní. Místní lidé procházejí kolem vzácných vykopávek a z oken či balkonů hledí na slavnou minulost. V jednom obytném domě mají dokonce podzemní garáže kolem unikátního mithraea, společné svatyně římských a pohanských bohů. Vítejte v Martigny…
Martigny – křižovatka dějin Read More »
Zermatt je jednoznačně nejznámějším střediskem Švýcarska i celých Alp. Malebné středisko na jihu Wallisu v bezprostřední blízkosti italských hranic leží ve výšce 1616 m n. m. a obklopuje ho velkolepý horský svět, kterému vévodí světoznámé vrcholy Matterhorn a Monte Rosa. Příznivá poloha, klima, pestrost sportovního vyžití a kvalita služeb včetně moderních lanovek a vleků zajistila Zermattu image nejexkluzivnějšího střediska nejexkluzivnější alpské země. Vedle slavných umělců, politiků a známých bohatých rodin, které již desítky let tráví rok co rok svou zimní dovolenou právě zde, využívají Zermattu jakožto svého „základního tábora“ také skuteční horalové a skialpinisté…
Zermatt – na lyžích mezi nebem a zemí Read More »
Cestovat na kole po Wallisu může i méně zdatný cyklista. Podél Rhôny vedou cyklotrasy od městečka Brig až po Ženevské jezero. Zvolíte-li tuto nejpřímočařejší cestu, pojedete pořád z mírného kopce. A kdyby vás to náhodou přestalo bavit, můžete si občas vyrazit do strání a šlapat a šlapat…
Vyniká instinktem, trpělivostí, skvělým čichem a inteligencí. Bernardýn. Věrný, oddaný, citlivý a přítulný přítel, veliký, družný, chlupatý symbol země – s odevzdaným přátelským pohledem je národním dědictvím, o které Wallisané s láskou a respektem i samozřejmostí pečují…
Wallis je zemí hor, slunce – a také vody. Nejde však o vodácký ráj, jak ho známe na český způsob, kdy parta přátel vezme lodě, stany a vyrazí pádlovat na pár dní „od hospody k hospodě“. Ve Wallisu se kolem vody nejčastěji chodí pěšky – bez pádel a lodí, spíš jen na pár hodin s batohem na zádech. Vybrali jsme pro vás dva nejpoutavější „vodní“ pochody Wallisem…
Více než třicetitisícová metropole kantonu Wallis při ústí říčky Sionne do Rhôny platí za nejslunečnější švýcarské město. Navíc je jedním z nejstarších sídel v konfederaci; má 7000 let starou historii i živou současnou kulturu. Připočtem-li ještě malebnou polohu uprostřed vinic a v klínu hor, malé mezinárodní letiště a největší autobusové nádraží Švýcarska, s linkami do nedalekých lázní a lyžařských středisek, je jeho turistická atraktivita nabíledni. Roku 2006 se Sion ucházel o pořádání zimní olympiády, ale nakonec vyhrál Turín..
Od vyhlášení prvního národního parku v zemi, který nese prosté jméno Švýcarský národní park, uběhlo už hodně vody – stalo se tak v roce 1914. Na úrovni národních parků v celém Švýcarsku od té doby žádný nepřibyl, ale v posledních letech se podařilo vyhlásit několik tzv. regionálních přírodních parků, dva z nich ve Wallisu…
Při pohledu na satelitní snímek vypadá jako salamandr. Nebo jako sněhová koule rozpláclá o sklo do čtyř stran. Z okolních vyhlídek se zase jeví jako obrovská zamrzlá řeka. Takový je dnes Velký Aletschský ledovec: nejrozsáhlejší ledová plocha v Alpách a jeden z nejfantastičtějších přírodních úkazů celého Švýcarska. Jak dlouho ještě?..
Velký Aletschský ledovec Read More »
Třetí největší kanton Švýcarska leží v srdci Alp na jihovýchodě země. Pyšní se největším počtem čtyřtisícových vrcholů, nejvyšší i nejznámější švýcarskou horou, největším alpským ledovcem, nejvyšší přehradní hrází Evropy (a třetí na světě), nejvýše položenou lanovkou i vinicí v Evropě a nejvýše umístěným metrem na světě. A ke všemu je i nejsušším kantonem Švýcarska. Jeho jméno je odvozeno od latinského výrazu pro údolí (vallis) a má dvě podoby – francouzskou Valais a německou Wallis…
Přístav a obchod, ale také počasí již po staletí ovlivňují hamburský jídelníček provoněný kořením a rybami. Zdejší kuchyně ale není jen synonymem pro různou úpravu tradičních darů Labe a blízkých i vzdálených moří, ale také pro moderní verze klasiky i kreativitu mistrů kulinářského umění, po právu ověnčených michelinskými hvězdičkami…
Hamburská kuchyně není hamburger Read More »
Třeboňsko je jedinečným regionem. Původní ryze hospodářský význam krajiny rybníků, hrází, vodních toků a kanálů se rozšířil v atraktivní turistickou oblast, která přitahuje cyklisty, pěší turisty i vodáky…
Prázdniny mezi rybníky Read More »
Františkánští mniši v jednom mnichovském pivovaru vařili v 17. století zvlášť silné sladové pivo, jemuž říkali tekutý chléb. Pili ho i v postní době, protože jim dodávalo sílu a energii. Chtěli ale mít jistotu, že neporušují postní pravidla, a tak požádali o souhlas Svatého otce. Pivo, které mu poslali, se ale v teplém italském počasí zkazilo. Když papež ochutnal, shledal, že ho lze pít jen s velkým sebezapřením, které je ale duši mnichů přínosné, a proto souhlasil…
Tekutý chléb ze Želiva Read More »
Poustevníci mívají občas i velmi nezvyklá jména, ale že by se některý z nich mohl jmenovat tak prostě a obyčejně, jako například Jan Procházka, těžko uvěřit. A přece to byl nymburský občan tohoto jména, kdo stál u zrodu nejslavnějšího poutního místa v Čechách…
V údolní nivě sevřené obloukem Střely založil Vladislav II. již v roce 1144 cisterciácký klášter Plasy. Na sklonku 17. století, když zažíval druhé zářivé období své historie, zřídil klášter proboštství v několik kilometrů vzdáleném poutním místě známém jako Mariánská Týnice. Následovala desetiletí stavebního rozmachu, na kterém se podílel hlavně Jan Blažej Santini-Aichel, ale také jeden z jeho inspiračních vzorů Jean Baptiste Mathey i velký současník Kilián Ignác Dientzenhofer…
Klášter na vodě a jeho proboštství Read More »
Duchovní památky, církevní památky, Želiv, želivské pivo, klášterní pivovar, Svatá hora, klášter Plasy, Svatý kopeček, Santini-Aichel, Karlova koruna, Dientzenhofer, Židovské město, Velehrad…
Na počátku 18. století promluvil do české architektury s celoevropsky nepřeslechnutelnou hlasitostí Jan Blažej Santini-Aichel, tvůrce slohu, pro který se ujal termín „barokní gotika“ či „gotizující barok“. I když vytvořil také profánní stavby, jako zámek Karlovu Korunu nebo několik šlechtických paláců v Praze, těžiště jeho díla spočívá v architektuře sakrální…