Jižně od Centrálního masivu leží svérázná turistická oblast, která láká stále větší počet návštěvníků nejen bohatstvím svých přírodních krás, ale i čistým ovzduším a řekami. Na mapách ji najdeme pod označením Causses, což je vlastně obecný název pro rozsáhlé náhorní krasové plošiny s velmi strmými okraji. Původně zde byly souvislé vápencové tabule, které až postupem času řeky Tarn, Jonte a Dourbie „rozřezaly“ svými divokými kaňony na menší části, a vznikly tak čtyři hlavní plošiny – Méjean, Noir, Larzac a Sauveterre.
Celý kraj patřil v minulosti k nejchudším oblastem ve Francii a platí to do jisté míry ještě dnes. Není se ani čemu divit, vyprahlé kamenité plošiny nedávají totiž mnoho možností k obživě. Krasová půda červenice se jen málokde hodí k orbě, pěstuje se nanejvýš oves nebo žito, místy i vinná réva a ovoce. Lesů s borovicemi a duby je poskrovnu, všude jen křoviska a tráva, takže místním venkovanům nezbývá vlastně nic jiného, než se věnovat chovu ovcí a skotu. S tím samozřejmě souvisí i výroba sýrů, která má ve Francii dlouhou tradici, a kraj Causse v tomto ohledu nezůstává nikterak pozadu. Nejslavnější z nich je rokfór pojmenovaný podle obce Roquefort-sur-Soulzon, která se rozkládá v Causse Larzac na úpatí vápencového svahu Cambalou.
Vyprahlé vápencové plošiny, které okamžitě pohltí veškerou dešťovou vodu jako houba, v sobě ukrývají doslova speleologický ráj. Rozsáhlý svět podzemních vod, propastí a jeskyní fascinuje svou malebností odborníky i turisty. Za největší atrakci je považována jeskyně Aven Armand v jižní části Causse Méjean, pojmenovaná podle speleologa Louise Armanda, který ji začal zkoumat v roce 1897 (slovo aven pochází z místního nářečí a znamená šachtu vytvořenou působením vody). Hlavní dóm má eliptický půdorys o rozměrech 100 × 60 m a dosahuje výšky 45 m. Porovnáme-li ho s rozměry slavné katedrály Notre-Dame v Paříži (délka 130 m, šířka 48 m, výška 35 m), trneme v němém úžasu nad touto podzemní svatyní, která je navíc vyzdobena nesmírným množstvím stalagmitů (cca 400), z nichž nejvyšší dosahují výšky 30 m. Díky důmyslnému dynamickému osvětlení se postupně seznamujeme s jednotlivými sceneriemi krápníků a teprve nyní chápeme, proč je Aven Armand považována za „jeden z divů podzemního světa“.
Plošina Méjean leží v nadmořské výšce 900–1280 m a její mírně zvlněný povrch křižují úzké asfaltové silnice vedoucí do několika malých vesni…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jižní Francie