Za časů rakouské monarchie měli Češi moře takříkajíc doma. Nejbližší slaná voda byla v Terstu, víc je ale lákalo chorvatské pobřeží, k rekreaci mnohem příhodnější. Stali se dokonce průkopníky turistiky na Jadranu. Nejvýznamnější stopy zanechali v Bašce na ostrově Krk.

Turistický ruch se v Bašce rozeběhl díky českému podnikateli Emilu Geistlichovi. Ředitel pražské tiskárny Politika navštívil Krk poprvé v roce 1909. Místo v zátoce na jižní straně ostrova ho tak nadchlo, že se stal podílníkem v družstvu Mořské a klimatické lázně Baška. Na místě zakoupil pozemek, na němž nejprve v pavilonu dovezeném z Čech zřídil restauraci, jež podávala česká jídla. V roce 1911 postavil přímo na pláži hotel – přízemní protáhlou

budovu s restaurací v prostřední části a se třemi desítkami pokojů po stranách. Každý z nich měl samostatný východ na terasu, z níž hosté vstupovali na pláž. Stavbu projektoval pražský architekt Emil Králíček. Hotel stál tak blízko moře, že Geistlichův reklamní slogan „Z pokoje rovnou do moře!“ nebyl žádnou nadsázkou. Hotel Baška se stal velmi oblíbeným a dobře sloužil hostům až do války, kdy v něm byli ubytováni italští vojáci. Budova se dochovala dodnes, jsou v ní ale umístěny obchůdky.

Emila Geistlicha si zdejší obyvatelé stále váží. V malém parčíku nedaleko pláže připomíná pionýra turistiky jeho busta a promenáda kolem hlavní pláže nese jeho jméno. Další připomínkou je hřbitov u kostela sv. Jana Křtitele na kopci nad městem, kde je Emil Geistlich pochován. Nabízí se odtud nádherný výhled na Bašku i její okolí. Na hřbitově není Geistlichův hrob s českým jménem osamocen. O kousek dál odpočívá lékařka Zdenka Čermáková.

Původně ji manželka podnikatele Geistlicha najala na měsíční pobyt pro případnou zdravotní…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Pobaltí