1 2018 Chorvatské ostrovy

Ostrovy chorvatského Jadranu jsou jedinečné i v celosvětovém měřítku. Návštěvník tu plnými doušky vychutná směsici čistého moře, různorodé přírody, až neuvěřitelně členitého pobřeží a všudypřítomných stop tisícileté civilizace v kultuře, kameni, stavbách, v životě místních lidí, v jídle i pití. Ještě dnes objevíme zapadlá místa, kde ostrované nosí kroj i ve všední den, a to vůbec ne kvůli turistům. To, co je jinde v evropském Středomoří výjimkou, zde je pravidlem: nezabetonované přírodní pobřeží, zachovalá malebná města i původní kamenné vesničky…

Výprava asijských turistů poslouchá výklad průvodce. Když zmíní jméno Marka Pola, zbystří pozornost. Vždyť kvůli němu sem vlastně přijeli, zvědaví, odkud pochází muž, který otevřel Evropanům dveře Dálného východu. Korčula si proto Marka Pola hýčká, hledá a předkládá důkazy i hypotézy o tom, že se tady skutečně narodil, byť ruku do ohně by za to sotva kdo dal…

Za časů rakouské monarchie měli Češi moře takříkajíc doma. Nejbližší slaná voda byla v Terstu, víc je ale lákalo chorvatské pobřeží, k rekreaci mnohem příhodnější. Stali se dokonce průkopníky turistiky na Jadranu. Nejvýznamnější stopy zanechali v Bašce na ostrově Krk…

Takhle blízko moře jsme dovolenou ještě netrávili. Stačilo seběhnout po schodech mezi keři a borovicemi k pláži z hrubého písku. Nejlépe ráno, když se den teprve probouzel, vzduch se vlnil příjemným vánkem a sluníčko nabíralo síly k celodennímu běsnění. U vody jsme se pozdravili se sympatickými domácími. Verica s Nenadem si u stolečku vychutnávali ranní kávu. „Teď ráno je voda nejlepší,“ povzbuzoval nás Nenad, když jsme se osmělovali před prvním ponořením. Stačila tři tempa a už jsme se cítili báječně…

Lodí se na Stinivu dostanete snadno, cesta z druhé strany je strastiplná. Cedule včas varuje, že sestup k moři je jen na vlastní nebezpečí. „Dej nohu sem za ten kámen, tady se přidrž keře,“ dostávám pokyny od členů rodiny. Strmý skalní svah místy nedovoluje běžnou chůzi, a tak se, doprovázen jejich radami, opatrně, a někdy doslova po čtyřech, spouštím dolů. Odolat evropské plážové krásce ale nejde…

Do úzkých uliček staré Korčuly padá šero, rozsvěcují se okna restaurací a výlohy obchůdků zasazené do průčelí starobylých kamenných domů. Na hlavní ulici, nedaleko slavné katedrály, září pod jednoduchým nápisem „irena“ náhrdelníky, náramky a jiné šperky z červeného korálu…

Když Bůh stvořil svět, zbyla mu ještě hrst bílých kamínků. Odhodil je tedy do moře. Pak se otočil a nadšeně se zaradoval. Tak podle legendy vzniklo souostroví Kornati, jeden z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších koutů chorvatské přírody, pýcha Jadranu. Větší část nejčlenitějšího a nejpočetnějšího souostroví v celém Středomoří je od roku 1980 národním parkem…

Když arcivévoda Karel Štěpán hledal v roce 1855 v Jaderském moři nejvhodnější místo pro zimní pobyt, padl mu do oka Lošinj. Se svou rodinou se pak na ostrov pravidelně vracel až do roku 1915. Je nasnadě, že ho brzy následovali císař František Josef s chotí Alžbětou, arcivévoda František Ferdinand, korunní princ Rudolf, další členové habsburského rodu a jejich přátelé…

Víc než tisícovka ostrovů a ostrůvků kolem chorvatského pobřeží je turistickým pokladem. Ugljan a Pašman patří k těm méně známým a vyhledávaným. Čistého moře, sluníčka, středomořské přírody i typické gastronomie si na nich ale turisté užívají stejně jako jinde, zato ve větším klidu…

„Plujeme na Korčulu a pak budeme pokračovat do Ugli na ostrově Lastovo. Tamhle je Vis. A v dálce Palagruža, tu vidíme jen tady na radaru, leží až uprostřed Jadranu,“ ukazuje malou žlutou skvrnu na obrazovce Petar Juričič, první důstojník na trajektu Korčula. Na moři strávil celý život, sloužil na zámořských nákladních lodích, posledních deset let pracuje na trajektech Jadrolinije…

Otevřeným oknem pozoruji takřka magický jev. Každých deset vteřin se do tmy zařízne záblesk a v podobě jakési kolmé světelné stěny mi zleva doprava přeběhne před očima. Na širé moře, jehož hladina se slabě leskne v měsíčním světle, se tak hlásí maják Struga. Za jasné noci vysílá signál o své totožnosti až 70 km daleko…

Co je to? Nějaké vodní kolo nebo kolesový parník? Může být, ale pro české cyklisty to znamená především originální cestovní koncept, který kombinuje plavbu lodí a ježdění na kole po ostrovech chorvatského Jadranu…