Lodí se na Stinivu dostanete snadno, cesta z druhé strany je strastiplná. Cedule včas varuje, že sestup k moři je jen na vlastní nebezpečí. „Dej nohu sem za ten kámen, tady se přidrž keře,“ dostávám pokyny od členů rodiny. Strmý skalní svah místy nedovoluje běžnou chůzi, a tak se, doprovázen jejich radami, opatrně, a někdy doslova po čtyřech, spouštím dolů. Odolat evropské plážové krásce ale nejde.
Titulem Nejlepší evropská pláž roku 2016 poctili Stinivu čtenáři turistického portálu European Best Destinations. Slavná pláž ve tvaru mušle leží na jižním břehu ostrova Vis, na konci zátoky Stiniva, jež se zužuje až k úzké průrvě mezi bílými skalami, za níž se opět rozšiřuje v malebný titěrný prostor. Pozoruhodné prostředí vzniklo zřícením stropu velké jeskyně, a proto je chráněno jako mimořádný geomorfologický přírodní výtvor. Koupání v křišťálově čisté vodě musí nadchnout skutečně každého, byť se její teplota drží o něco níž než na otevřených plážích Visu. Moře je klidné, a tak plaveme úžinou mezi skalami do zátoky a zase zpátky. Na pláži stojí dva kamenné rybářské domky, využívané pouze v sezoně. V jednom z nich funguje malé bistro, kde si při šálku chorvatského espresa vychutnáváme krásu jedinečného místa. Jak ustupuje stín okolních skal, sluníčko přibírá do své náruče stále víc ohlazených bílých valounů a malých oblázků na pláži. Celou ale svým svitem nepojme, jak v překladu napovídá její název Stinná.
Krásné pláže patří k největším turistickým tahákům ostrova. Snadno přístupné pláže a čistou vodu mají městečka Komiža i Vis, v ostrovních zátokách se ale vyskytují též odlehlé pláže, kde se budete koupat téměř o samotě, například Rogačič na severní straně ostrova. Voda tady překypuje tolika odstíny modré a zelené, jako když malíř namočí štětec do moře barev, aby vytvořil impresionistický obraz. Stříbrná pláž dostala jméno podle třpytu oblázků za nocí, kdy je měsíc v úplňku. Neradi budete odcházet i z písečné pláže Stončica, která zdobí východní stranu Visu.
Na západě a severovýchodě ostrova o rozloze 90 km2 leží na břehu zátok dvě města, Komiža a Vis s trajektovým přístavem, spojená asi 10 km dlouhou silnicí. Na vyvýšenině nad Komižou postavili benediktini v 13. stol. pozoruhodný klášter sv. Mikuláše. Ke starému románskému kostelíku přibyl velký pětilodní kostel z 16.–17. stol. Z opevnění kláštera se dochovaly dvě románské hranolové věže. Zdejší obyvatelé tady každoročně na svátek sv. Mikuláše při oslavách Dne města Komiža spálí starou loď jako poděkování za ochranu rybářů. Komiža žije turistikou, v létě jachtaři kotví přímo u nábřeží v centru, úzkými uličkami procházejí zástupy zvídavých lidí z celé Evropy. Město je láká starobylostí svých kamenných domů a poklidnou atmosférou. Jen občas ji naruší vášnivé debaty Komižanů…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Pobaltí