„Plujeme na Korčulu a pak budeme pokračovat do Ugli na ostrově Lastovo. Tamhle je Vis. A v dálce Palagruža, tu vidíme jen tady na radaru, leží až uprostřed Jadranu,“ ukazuje malou žlutou skvrnu na obrazovce Petar Juričič, první důstojník na trajektu Korčula. Na moři strávil celý život, sloužil na zámořských nákladních lodích, posledních deset let pracuje na trajektech Jadrolinije.
Ke koloritu dovolené na Jadranu trajekty Jadrolinije neodmyslitelně patří. Bíle natřená plavidla s velkým názvem firmy na trupu spojují pevninu s ostrovy. Ačkoliv existují i další lodní společnosti, Jadrolinija má mezi nimi výsadní postavení. Vznikla v roce 1947 v Rijece jako Jadranska linijska plovidba. K prvním pokusům o organizaci lodní dopravy na chorvatském pobřeží ale došlo už v druhé polovině 19. stol. Na jeho konci se několik chorvatských rejdařů spojilo v námořní společnost, kterou pojmenovali Ungaro-Croata. Zabývala se přepravou zboží a cestujících po celém Jadranu i světových mořích a po celou dobu své existence až do roku 1919 byla úspěšná. V prvních letech 20. stol. zároveň vznikla řada dalších námořních firem, například Senjsko parobrodarsko društvo v Senji, Krčko parobrodarsko društvo v Šilu nebo Austro-hrvatsko parobrodarsko društvo na dionice v Punatu. Po pádu rakousko-uherské monarchie se fúzí několika menších společností zrodila v roce 1922 Jadranska linijska plovidba. Měla asi sedm desítek lodí pro přepravu cestujících a zboží na jadranských linkách a trasách do Albánie, Řecka a Levantu. Během druhé světové války byly některé z jejích lodí zničeny.
Jadrolinija ve svých začátcích používala staré lodě ještě z dob monarchie a opravená plavidla, teprve v 50. letech si objednala nové. První dodala loděnice v Pule. V roce 1958 měla Jadrolinija celkem 65 klasických lodí. Nová kapitola její historie se otevřela právě na konci 50. let, kdy zavedla trajektovou dopravu. První linka vedla z Crikvenice na pevnině do osady Šilo na ostrově Krk. Následovaly spoje Rabac – ostrov Cres, Jablanac – ostrov Rab, Karlobag – ostrov Pag. Nakonec se do lodní dopravní sítě zapojily i vzdálenější destinace jako Lastovo, Vis, Dugi otok a další. Zatímco kratší trajektové tratě mají největší význam pro cestovní ruch, delší linky na vzdálenější ostrovy zase především prospívají jejich hospodářskému rozvoji. Společnost hrála významnou roli i během jugoslávské války. V letech 1991 a 1992 Jadrolinija a její odvážné posádky přepravily z okupovaných území v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině přibližně 50 000 lidí. Jadrolinija v té době přišla o čtyři lodě, 13 námořníků zahynulo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Pobaltí