Snad nikdo z Jihočechů nenazve své krajské město jeho oficiálním jménem. Sem tam to jsou Budějovice, ještě častěji Budějice a nejčastěji Budějce. Lidová úprava jména se objevuje i v té známé lidové písničce K Budějicům cesta, ale že je ouzká. Sice není pravda, že by i dnes vedly do Budějic jen úzké cesty, ale ta nejširší, dálnice, jim přece jen chybí, a tak je ta písnička stále aktuální. České Budějovice a celé jižní Čechy na dálniční spojení dlouho a netrpělivě čekají.
Dnes mohou místní „měšťané“ jen s trpkostí vzpomínat na doby, kdy jejich město patřilo v dopravě mezi nejprogresivnější v Evropě. Už od roku 1832 vyjížděla z Budějovic do Lince slavná koněspřežka, tedy vlak tažený koňmi, na trase dlouhé 128,7 km. V 19. století prosluly Budějovice také svou čilou lodní dopravou, kterou provozoval nejznámější místní podnikatel Vojtěch Lanna, po němž se dodnes jmenuje jedna z nejrušnějších budějovických ulic, všeobecně známá Lannovka. Lannovy loděnice poblíž Dlouhého mostu jsou dnes kulturní technickou památkou.
Devatenácté století bylo pro Budějovice vůbec jedním z nejšťastnějších a nejúspěšnějších období. Například Ludwig a Karl Hardtmuthovi, synové významného vídeňského podnikatele a spoluvynálezce tužky Josepha Hardtmutha, sem přestěhovali své továrny na tužky a kameninové nádobí. Zvlášť úspěšná byla tužkárna, která využívala k výrobě grafit těžený v nedalekých dolech. Klasická dřevěná šestihranná tužka se žlutě lakovaným povrchem, hnědou čepičkou a tajuplným nápisem HARDTMUTH „KOH-I-NOOR“ 1500 odtud nastoupila svou vítěznou cestu do světa. Ve 20. století byla „Hardtmutka“ jednou z největších tužkáren na světě. Po jejím znárodnění v roce 1946 se tam také vyráběly neméně populární mechanické kovové tužky verzatilky.
I když značka Hardtmuth šíří slávu Budějovic dodnes, co je to proti proslulosti Budvaru.
Budějovice byly pivovarnickým městem už od 14. století. Zpočátku se pivo vařilo skoro v každém měšťanském domě, ale přece jen nejvíce piva produkoval Velký pivovar. Spory o právo várečné trvaly staletí, až bylo vaření piva podomácku s definitivní platností zakázáno. A tak si roku 1722 budějovičtí měšťané založili svůj Malý pivovar. Velký a Malý pivovar spolu dlouho soupeřily stejně jako jejich následovníci – od roku 1872 německý Měšťanský pivovar, pozdější Samson, a Český akciový pivovar, založený roku 1894 a v roce 1936 přejmenovaný na Budvar.
Budějovice byly po celou dobu své existence obchodně zdatným městem, ale s trochou škodolibosti musíme také přiznat, že v jižních Če…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Českobudějovicko