Kostely

Církev a její kostely

Křesťanství začalo do Finska významněji pronikat až ve 12. století a byla to římskokatolická církev, která zde ve 14. století významně přispěla k zavedení správy země západního typu, systému nemocnic i péče o chudé. Na východ Finska, do Karélie, pronikalo v té době z Ruska pravoslaví. Ve 20. letech 16. století, kdy bylo Finsko pod švédskou nadvládou, zasáhla zemi reformace. Zajímavé je, že na rozdíl od většiny jiných zemí se ve Finsku církev nereformovala pod nátlakem lidového hnutí, ale královským dekretem. Důvodem byla snaha zlomit její moc a přesunout ji na stát. Tím byly přerušeny i veškeré vztahy s Římem a církev byla nadále spravována ve Finsku.

V 17. a 18. stol. měla evangelicko-luteránská církev ve Finsku kulturní monopol. Vyžadovala loajalitu ke státu, dohlížela na křesťanskou morálku a aktivně se zapojila do boje s negramotností. Na začátku 19. stol. ukončili Rusové švédskou nadvládu nad Finskem a v roce 1809 se stalo Finsko velkovévodstvím ruské říše. Když luteránského krále nahradil na trůnu pravoslavný car, dalo se předpokládat, že se bude ve Finsku prosazovat pravoslaví. Nestalo se tak. Luteránská církev zůstala i nadále oficiální státní církví Finska.  Teprve církevní zákon z roku 1869 církev od státu odpoutal a církev se stala nezávislou.

Dnes se uvádí, že členy finské evangelicko-luteránské církve je 78 % obyvatel, asi 4,2 milionu lidí. Každý rok však toto číslo klesá o 1 %. Kolem 20 % Finů uvádí, že nejsou členy žádné církve, pravoslavná církev má asi 1 % věřících. Zastoupení katolíků je zanedbatelné, je jich jen zhruba 9000. Proto je také v celém Finsku pouhých devět katolických kostelů.

I mnozí z Finů, kteří se hlásí k některé církvi, jsou vlažní věřící. Jen 14 % z nich navštíví mši alespoň jednou měsíčně. Typický věřící zajde do kostela jen několikrát do roka, zpravidla o velkých církevních svátcích. Věřící dávají přednost vyjadřovat svůj vztah k Bohu v soukromí. Procento Finů, kteří se takto modlí doma, je naopak výrazně vyšší než jinde v Evro…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Finsko