Čína - Císařské paláce

Císařské paláce

Císařské paláce
Císař platil v Číně tradičně za morální i politický vrchol světového pořádku. Jako jediný člověk byl obdařen mandátem nebes, což znamenalo, že odpovídal za vládu míru, blahobytu a dobrých mravů na světě. Toto postavení zaujímali čínští císaři více než 2000 let. Stejně výjimečná jako oni sami byla i jejich sídla.

S památkami spojenými s čínskými císaři se na seznamu Světového dědictví UNESCO setkáváme několikrát. Najdeme tam mauzoleum prvního císaře Čchinů se slavnou hliněnou armádou u Si-anu, horské letní sídlo Čchingů v Čcheng-te, jemuž je v tomto čísle věnován samostatný článek, císařskou zahradu v Pekingu známou jako Letní palác, císařský obětní oltář neboli chrám Nebes tamtéž, císařské hrobky dynastií Ming a Čching na různých místech východní Číny a v neposlední řadě také dva císařské paláce, které nás budou zajímat v tomto článku. Jsou zapsány společně jako „císařské paláce dynastií Ming a Čching v Pekingu a Šen-jangu“. Ten pekingský, slavné Zakázané město, byl zapsán hned mezi prvními šesti čínskými památkami UNESCO v roce 1987, šenjangský k němu přibyl roku 2004.

Císařská zahrada na severním konci Zakázaného města v Pekingu
Císařská zahrada na severním konci Zakázaného města je překvapivě malá a ještě zaplněná několika poměrně velkými stavbami – ve východní části stojí pavilon Deseti tisíc jar, zajímavý kombinací čtverhranné spodní a kruhové horní části

Velký uvnitř
Ta-nej, doslova „velký uvnitř“, je jedním z čínských historických označení palácového komplexu, který známe nejčastěji jako Zakázané město, což je zkrácená verze čínského pojmenování Cʼ-ťin-čcheng, Purpurové zakázané město. Obě jména naznačují charakteristické atributy paláce, odkud 24 císařů dvou posledních dynastií Ming a Čching vládlo Říši středu bezmála 500 let, totiž nepřístupnost, uzavřenost a z nich logicky vyplývající záhadnost a tajemnost. Pohled na císařský Peking připomínal urbanistickou matrjošku: Vnitřní město obdélníkového půdorysu a obehnané hradbami v sobě ukrývalo Císařské město s vodním příkopem a hradbami, v němž se skrývalo za dalším vodním příkopem a dalšími hradbami Zakázané město. Z vnějších hradeb se dochovala pouze Přední brána, která stojí na jižním konci náměstí Tchien-an-men, zatímco hradby Císařského a Zakázaného města stále existují.

Nejstarší stavba v paláci Čchingů v Šen-jangu je síň Velké vlády
Nejstarší stavbou v paláci Čchingů v Šen-jangu je síň Velké vlády ve východní části Ta-čeng postavená na neobvyklém osmibokém půdorysu

Hlavní město říše přeložil z Nankingu do Pekingu třetí císař dynastie Ming Ču Ti, známý též pod svým chrámovým jménem Čcheng-cu anebo pod jménem vládní éry Jung-le. Nezbytným předpokladem tohoto kroku bylo však vybudování odpovídajícího sídla. Palácový komplex Zakázaného města je největší svého druhu na světě, měří od jihu k severu 960 m a od východu k západu 760 m. Vznikl v letech 1406–1420 a můžeme ho bezesporu přiřadit k nejnáročnějším stavebním projektům v dějinách Číny. Původně v něm bylo 9999 místností, což samozřejmě nebyla náhoda – devítka je šťastným číslem symbolizujícím nebesa a samozřejmě i jejich syna neboli císaře. Během šesti set let své existence nebylo Zakázané město nikdy vážně poškozeno, byť lokální požáry v něm byly časté. Proto také vidíme i dnes před mnoha síněmi velké bronzové nádoby na vodu. Jinak ale císařská rezidence přečkala bez větší úhony jak výměnu dynastií v roce 1644, tak třeba povs…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Čína – památky UNESCO

Císařské paláce