Určitě nejzajímavějším z velkých měst ležících přímo na břehu některého z alpských jezer je Como. Nabízí památky od antiky po racionalistickou architekturu, slavné rodáky i několik století dlouhou tradici výroby hedvábí.

Dlouhá hráz vybíhající do zálivu, která nese jméno zdejšího rodáka, fyzika Piera Caldiroly, se na konci rozšiřuje v kruhovou plošinu. Uprostřed stojí netradiční ocelová skulptura. Dvě sinusoidní tělesa simulující hravý pohyb vrhají v slunci odlesky na všechny strany. Dílo vytvořil Daniel Libeskind k poctě ještě daleko slavnějšího comského rodáka a fyzika Alessandra Volty, vynálezce elektrického článku. Na betonové lavici kolem 13,75 m vysoké a 29 t těžké plastiky odhalené před třemi lety se příjemně sedí a člověk má odtud panorama celého města jako na dlani.

Como se táhne v širokém oblouku kolem jižního konce západního ramene Komského jezera. Na východě i na západě lemují pobřeží kopce, hlavně na východě hodně strmé, umožňující řidší zástavbu jen ve spodní části úbočí. Nepřehlédnutelný je na východní straně průsek pozemní lanovky do Brunate, vilového předměstí na kopci ve výšce 716 m n. m. (nadmořská výška hladiny jezera je 201 m). Na západní straně dominuje nábřežnímu parku neoklasicistní stavba z roku 1927 Tempio Voltiano. „Chrám“ postavený k 100. výročí vynálezcova úmrtí připomíná věhlasného fyzika nejen svým jménem, ale také muzejní expozicí obsahující i některé originální přístroje a vybavení, s nimiž Volta pracoval. Hned za touto budovou stojí mohutný památník obětem 1. sv. války postavený v typickém racionalistickém stylu Itálie 30. let minulého století. V téhle části města to ale není jediná připomínka válečných obětí. Nábřeží nese jméno Mafaldy Savojské, dcery italského krále Viktora Emanuela III. a manželky hesenského lankraběte Filipa. Hitler ji podezíral z účasti na sesazení a uvěznění Mussoliniho v roce 1943. Gestapo ji zatklo a odvezlo do Německa, kde zemřela v koncentračním táboře Buchenwald na následky zranění při spojeneckém náletu. V parku na nábřeží stojí také pomník s její sochou, věnovaný památce nejen Mafaldy, ale všech žen, které zmizely za 2. sv. války v koncentračních táborech. Kousek od něj je naproti Caldirolově hrázi velký památník evropskému odboji a obětem 2. sv. války s kameny z německých koncentračních táborů a japonské Hirošimy.

Když člověk chvilku pobude u Libeskindovy plastiky a rozhlíží se kolem, nemůže si nevšimnout častého provozu hydroplánů startujících kousek za Tempiem. Sídlí tam comský aeroklub, založený již v roce 1930, jehož letecká škola je jedinou v Evropě, v níž lze získat pilotní licenci na hydroplány. Tradice hydroplánů v Comu je ještě starší než samotný aeroklub. Už v říjnu 1913, jen tři a půl roku po vůbec prvním letu motorového hydroplánu na světě, se v Comu konaly čtyřdenní závody těchto strojů.

Pouze jižně od jezera je břeh alespoň trochu rovinatý, a tak centrum města vyrostlo logicky právě tam, hlásící se o pozornost typickou siluetou kopule dómu. Dóm Santa Maria Maggiore je třetím největším v Lombardii po chrámech v Miláně a v Certose di Pavia. Byl postaven v místech staré katedrály vedle staré radnice (Broletto), jejíž část mu musela ustoupit, a městské věže (Torre comunale), s nimiž tvoří nepřehlédnutelný stavební komplex na Piazza del Duomo. Jde o jednu z posledních významných…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Vietnam