Jedna z nejnovějších cyklostezek v Rakousku, 111 km dlouhá Traisentalradweg, začíná v překrásném poutním Mariazellu v Severních vápencových Alpách (868 m n. m.) a vede po rovině a z kopce kouzelnou krajinou lemovanou zprvu alpskými vrcholky, živými vesničkami, historickými městy a posléze poli a vinohrady, které obklopují soutok řeky Traisen s Dunajem (187 m n. m.).
Naše víkendové cyklistické putování zahajujeme ve štýrském Mariazellu, světově významném poutním místě zasazeném do srdce Vápencových Alp. Než se k Alpám otočíme zády a budeme klesat do Podunají, zajedeme si k jezeru Erlaufsee s lákavou pláží a restaurací, které leží přímo na hranici mezi Štýrskem a Dolním Rakouskem. Po osvěžení se vracíme po rovinaté stezce kolem mariazellského nádraží, konečné stanice technické rarity – úzkokolejné železnice, vedoucí sem z dolnorakouského hlavního města St. Pöltenu strhující krajinou alpského podhůří.
V Mariazellu narazíme na cykloturistické značení a projedeme centrem města kolem baziliky na náměstí Hauptplatz. Bazilika založená podle legendy v roce 1157 patří k nejvýznamnějším poutním místům na světě, ročně ji navštíví více než milion poutníků. Nejkrásnější je Mariazell v době adventu, kdy tu jsou k vidění nejen tři různé betlémy – barokní, mechanický se 130 pohyblivými figurkami a živý, ale třeba i pět metrů vysoká a celou tunu vážící perníková chaloupka postavená z 3000 perníkových cihel, 24 vánočně vyzdobených oken na Hauptplatzu tvořících symbolický adventní kalendář nebo největší závěsný adventní věnec na světě o průměru 12 m, který váží nepředstavitelných šest tun.
Traisentalská cyklostezka je výjimečná tím, že vede po trase jedné z historických poutních cest. Do Mariazellu se chodilo třemi poutními cestami již v době baroka, a sice z Vídně (čtyřdenní pouť), ze Štýrského Hradce (tři dny) a z Brna (šest dní). Před bazilikou si neodpustíme fotografii u zelené tabule Traisentalské cyklostezky, která nám prozrazuje, že k Dunaji to máme přesně 111 km. A tak vyrážíme! Nejprve se vydáváme podél průzračné říčky Walter romantickou krajinou vápencového předhůří Alp k půvabnému horskému jezírku Hubertussee, které objíždíme po vzdálenějším břehu a vychutnáváme si jeho tajemnou atmosféru umocněnou cáry mlhy na hladině. Asi kilometr za jezerem si dopřáváme zastávku v dřevěné hospůdce, kde se snad zastavil čas, a pak už definitivně vjíždíme do Dolního Rakouska.
Až na mírné stoupání na Michelbühel pokračujeme stále víceméně z kopce do vesnice Kernhof. Ohromné množství různých upoutávek na unikátní velbloudí divadlo v nás vzbudilo takový zájem, že jsme zde, na 30. km dnešní etapy, vyčkali v restauraci přip…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Dolní Rakousko