Zvláštní shluk slov v nadpise znamená jediné: Vydáme se za zajímavostmi Doks.
A začneme na dokském zámku, protože většina toho, co nás bude zajímat, je právě tam. Pro někoho bude možná překvapením už samotný fakt, že Doksy mají zámek. Nelze se tomu ani divit, protože na turistické mapě Máchova kraje je zámek v Doksech docela novinkou.
Nebojte, nejde o žádnou novostavbu. Zámek společně s panským dvorem a pivovarem nechal postavit ke konci 16. stol. Jan z Vartenberka, po něm ho vlastnil a o další křídlo rozšířil Václav Berka z Dubé. Po bitvě na Bílé hoře připadl zámek jako konfiskát Albrechtu z Valdštejna, po jeho zavraždění v roce 1634 pak na čas jednomu z jeho vrahů, Walteru Buttlerovi. V roce 1680 koupil dokské panství i se zámkem hrabě Arnošt Josef z Valdštejna. Brzy poté byl zámek barokně přestavěn a rozšířen. Na začátku 20. stol. Valdštejnové zámek zmodernizovali a přenesli sem dokonce své rodinné sídlo. Na konci 2. sv. války jim ale byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
Po válce sloužil zámek v 50. letech jako vojenský výzkumný ústav a potom v letech 1963–2012 jako střední odborná škola a učiliště i s internátem. To vysvětluje, proč se dříve o zámku v Doksech příliš nevědělo. Zámek ani rozlehlý park kolem něj nebyly nikdy přístupné veřejnosti. Zámecký park byl zpřístupněn v roce 2014 a o rok později pak město získalo do svého vlastnictví zámek. Nákladně ho zrekonstruovalo a v roce 2020 v něm otevřelo stálou expozici, která je věnována Valdštejnům a jejich působení v Doksech a v severních Čechách vůbec. Vzhledem k historii zámku v posledních 70 letech je zřejmé, že nemůže jít o expozici těžící z originálního mobiliáře a uměleckých děl. Interiéry jsou jen lehce naznačeny, informace zprostředkované nejen výkladovými panely, ale také četnými dotykovými obrazovkami, tablety apod. jdou daleko za rámec obvyklých údajů tlumočených při zámeckých prohlídkách. Návštěvník se tu tak dozví spoustu informací nejen třeba o valdštejnské knihovně (její část umístěná v Doksech čítala na 24 000 svazků a je dnes uložena v Historické knihovně AV ČR), ale třeba i o tom, že hrabě Arnošt Antonín Valdštejn-Vartenberk stanul na počátku 60. let 19. stol. v čele Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a o několik let později se stal prezidentem správní rady České severní dráhy. Hrabě Kristián zase získal odkazem černínské panství a železárny v Sedlci u Starého Plzence a roku 1856 tam nechal postavit novou strojírenskou továrnu, kterou Arnošt Antonín o tři roky později přesunul do Plzně, aby se v ní v roce 1866 stal vrchním inženýrem mladý Emil Škoda, jenž o tři roky později továrnu koupil a postupně z ní vybudoval největší strojírenský podnik v Rakousko-Uhersku. Literární a hudební salon připomíná hudební skladatele spjaté s Valdštejny, mimořádně zajímavá je kopie Grafického kabinetu. Byl to opět Arnošt Antonín, kdo v roce 1898 koupil rozsáhlou sbírku grafik a zřídil tento kabinet, pokoj, jehož stěny byly odshora dolů pokryty pravidelně rozmístěnými obrázky. Na konci 60. let 20. stol. byl kabinet přemístěn na zámek v Zákupech, kde se až do roku 2019 vystavoval. Nyní se restauruje, ale ač Doksy usilovaly o jeho navrácení, bude kabinet posléze vystaven na zámku v Duchcově.
Třeskoprsky a Blaťák
Existuje u nás někdo, kdo nezná Čtyřlístek? Kreslený seriál neboli komiks, jehož hlavními hrdiny jsou kocour Myšpulín, fenka Fifinka, zajíc Piňďa a prasátko Bobík, vychází nepřetržitě více než 50 let, první příběh nazvaný Vynálezy profesora Myšpulína spatřil světlo světa 15. 5. 1969. Jeho tvůrce, výtvarník Jaroslav Němeček, který nápad na zvláštní čtyřku žijící společně v jednom domku a zažívající nejrůznější příhody dostal společně se svou manželkou Lucií o rok dříve, původně s nějakým dlouhodobým vydáváním vůbec nepočítal. Však také prvních 12 příběhů vyšlo nečíslovaných. V době psaní tohoto článku byl na světě již časopis s pořadovým číslem 724. Už dvacet let vycházejí reedice všech příběhů v tzv. Velkých knihách, Čtyřlístek má dva celovečerní filmy, pronikl do učebnic angličtiny a matematiky, do kuchařek, první česká poštovní známka, na které nebyla uvedena nominální hodnota, nýbrž cenová kategorie (A), byla ta s Fifinkou – jedním slovem fenomén. A tak není vůbec divu, že v Doksech existuje rovněž Muzeum Čtyřlístek. Původně bylo otevřeno roku 2011 v podkroví zdejší městské knihovny, ale v roce 2019 se přestěhovalo do nových větších prostor v druhém patře zámku.
A proč právě v Doksech? Manželé Němečkovi si tu kdysi dávno koupili chalupu a zalíbilo se jim zde tak, že se rozhodli zasadit příběhy svých hrdinů právě sem. Takže městečko Třeskoprsky, kde povedená čtyřka bydlí, jsou Doksy, rybník Blaťák je Máchovo jezero, hrad Bezzub zase Bezděz. Jen domek Čtyřlístku byste tu nenašli – ten vznikl podle předlohy rodného domu Jaroslava Němečka v pražských Modřanech…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Máchův kraj/Lužické hory