Dovolená s koněm

„První zastávka, kam dnes dojedete, je farma manželů Byrneových. Mají tam louku pro koně, pro vás toaletu a sprchu. Cesta je snadná, podle mapy to lehce najdete, Mike konec konců trasu dobře zná,“ vysvětlil nám Tom naši premiérovou jízdu a zároveň představil statného hnědáka, jenž s námi bude trávit následujících pár dnů. Poplácáme ho po hřbetě, naše těšení na zajímavou dovolenou s námi ale nijak neprožívá a bez jakéhokoliv zájmu se dál živí trávou. „Zatím si naložte věci do karavanu a přijďte zpátky, naučím vás koně zapřahat do vozu,“ řídí Tom přípravy na cestu.
„Karavan“ je asi pět metrů dlouhý vůz zakrytý plátěnou střechou, nataženou na dřevěné konstrukci. Šířka tak na rozpažení. Uvnitř je využit každý kousíček místa. Na jedné straně palanda, naproti ní minikuchyňka s plynovým vařičem a malým dřezem, z něhož voda vytéká do kbelíku, police na potraviny. V zadní polovině vozu čalouněné lavice, v jejichž útrobách jsou uloženy lůžkoviny, a malý stolek mezi nimi. Na noc se z tohoto sezení stává dvoulůžko. Páté lůžko se vysune zpod palandy do uličky, a tak se na noc vůz mění v noclehárnu…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2009