Čtrnáctitisícový Einsiedeln, počtem obyvatel třetí největší město kantonu Schwyz, svým pojmenováním odkazuje k samému počátku své existence – k poustevně (německy Einsiedelei), kterou si tady před polovinou 9. století – tehdy ještě v odlehlém hlubokém lese – zřídil mnich Meinrad. Skončil špatně, byl ubit dvojicí lotrů, kteří kdesi zaslechli, že zbožný muž ukrývá v poustevně poklad. O vypátrání vrahů se potom podle legendy zasloužili dva havrani, věrní Meinradovi společníci. Za odměnu jsou dodnes vypodobněni v městském znaku.
Meinrad byl po smrti prohlášen za svatého a na místě jeho poustevny začali v roce 934 benediktini budovat klášter. Ten si záhy získal značný věhlas díky ostatkům sv. Mořice, které mu daroval augsburský biskup, ale hlavně díky rychlému rozvoji podmíněnému příkladnou pracovitostí a disciplínou řádových bratří. Zdejší komunita se stala vzorem pro okolní benediktinská společenství a časem její příslušníci odcházeli pomáhat reformovat kláštery i za hranice dnešního Švýcarska. Další vývoj Einsiedelnu ovšem zásadně ovlivnila událost, k níž údajně došlo v noci před svěcením klášterního kostela. Světící biskup měl vidění, jak chrám vysvětil sám Ježíš Kristus, jenž sestoupil z nebe. Církevní hodnostáři vidění prohlásili za zázrak a na základě toho klášteru požehnali coby poutnímu místu.
Nejstarší hodnověrný záznam o einsiedelnské pouti sice pochází až z 1. poloviny 14. století, v té době však už musela mít dlouhou tradici vzhledem k tomu, že rozšíření legendy o zázračném požehnání dokládají historické prameny o dvě stě let dříve. Počty poutníků pak dlouho průběžně vzrůstaly a stále víc jich přicházelo i z daleké ciziny. Tomu odpovídaly stavební proměny kláštera, které si ale několikrát také vynutily rozsáhlé požáry. Nicméně jádrem dispozice celého komplexu se na dlouhou dobu stala románská trojlodní bazilika se dvěma zvonicemi, vystavěná již ve 30. letech 11. století. A jen o necelé půlstoletí později začíná v její blízkosti vznik…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švýcarsko