Jedno finské přísloví praví: „Když pálenka, dehet a sauna nepomohou, pak je nemoc smrtelná.“ Sauna je po Nokii, vodce a kapele Leningradští kovbojové nejznámějším finským exportním šlágrem a její rituál přirozenou součástí národní identity a kultury všech Finů. Pozvání do finské sauny je proto vyznamenáním a vyjádřením důvěry.

V zemi, která nemá ani pět a půl milionu obyvatel, existují nejméně dva miliony saun. Fin do sauny zajde určitě jednou v týdnu, návštěvu nevynechá ani o Vánocích či letním slunovratu, běžně se v sauně potí také s obchodními partnery či dokonce se státními návštěvami. Podle Finů se totiž v sauně vypotí nejenom toxiny, ale i stres, napětí a nedorozumění.

Mnozí cizinci mají naprosto mylnou představu, že sauna má pro Finy nějaký erotický náboj nebo že Finové v sauně soupeří, kdo déle vydrží osmdesát, případně třeba až 130 °C. Faktem je, že pro měření výdrže tohoto druhu existuje speciální klání, jinak je ale sauna místem, kde se pouze podle libosti relaxuje a regeneruje – ať už jde o saunu klasickou dřevěnou či moderní elektrickou, kterou jsou vybaveny i obytné domy.

V životě Finů hrála sauna odjakživa důležitou roli. Kdysi dávno to bylo jediné místo pro očistu. Používala se také jako udírna ryb a masa, stejně jako k praní prádla i jeho sušení. Život mnohých Finů ve dřevěném srubu sauny začínal i končil. Šlo totiž o nejčistší místo, kde ženy přiváděly na svět potomky, ale sauna sloužila také jako prostor k omytí těl zesnulých. Dnes je to především místo tělesné a duševní očisty.

Slovo „sauna“ pochází z finštiny a doslova znamená „jáma v zemi“. Další výklad hovoří o „lázni“, ve významu lázně potní, což je ostatně princip saunování. Pramátí finské sauny byla dřevěná chalupa vyhřívaná „černě“, otevřeným ohn…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Finsko