Slovo „frgál“ znamenalo původně „zmetek“, „nepovedený koláč“. A vidíte – skoro po dvou stovkách let (nejstarší zmínky o frgálech jsou prý z roku 1826) to „valašský frgál“ dotáhl až k chráněnému zeměpisnému označení, jež mu udělila Evropská komise v roce 2013. V nářečí se téhle typicky valašské pochoutce říká také „vdolek“, „pecák“ nebo „lopaťák“. Poslední dvě označení pocházejí od toho, že se koláč peče v sázecí peci, do které se vkládá na kruhové lopatě.

Důležitá věc – co dělá frgál frgálem? Vždyť by se mohlo zdát, že je to vlastně „normální“ kynutý koláč… Jde o kombinaci několika znaků. Tak předně: velikost. Průměr frgálu musí být 30–32 cm. Dále: velmi tenká vrstva těsta pouze s trochu zvednutým okrajem. V těstě, které se rozvaluje jednoručním válečkem od středu do stran, musí tuky tvořit minimálně 20 % celkové hmotnosti, cukr 10 % a vaječné žloutky 5 %. Přesné poměry jsou stejně jako množství a druh dalších surovin tajemstvím každé pekárny. Náplň musí tvořit v syrovém stavu asi 42–48 % celkové hmotnosti frgálu. A ta náplň je jednodruhová! Žádné kombinace tvarohu, povidel a máku, jaké známe z chodských či různých jiných posvícenských koláčů. K nejtypičtějším a zároveň nejoblíbenějším patří hrušková. Překvapení: hrušková náplň se dělá ze sušených hrušek, ne z čerstvých, a ještě s přídavkem jablek! Každá náplň se ochucuje směsí koření, která je pochopitelně také tajná, a na povrchu se bohatě sype drobenkou. Vyvrácení mýtu: do těsta ani do náplně se nepřidává rum!

Výroba frgálů je docela rychlá záležitost, od zadělání těsta k hotovému výrobku, tj. upečenému frgálu, uplynou zhruba dvě hodiny. V peci jsou koláče v průměru sedm minut. Bojíte se, že velký frgál včas nesníte? To vám možná přijdou vhod rady Věry Kundrátové, majitelky mimořádně vyhlášeného Cyrilova pekařství z Valašského Meziříčí. Frgál zakryjte potravinovou folií a dejte do ledničky – vydrží tam až týden. Případně ho můžete i zamrazit, tím se jeho kvalita vůbec nezmění, ale po rozmrazení už byste ho měli spotřebovat do 24 hodin.