Fudži a pět jezer

Japoncům byl kult posvátných hor jako „očistného“ prostoru, kde se pozemská existence dotýká božství, velmi blízký od nejstarších dob. Horám a výstupům na posvátné hory jsou věnovány desítky básní ve stylu tanka ze 7. a 8. stol., shromážděných v proslulých sbírkách Manjóšú a Kokinšú. Vždy to ale jsou hory v kolébce japonské civilizace – v oblasti Jamato kolem Kjóta a Nary. Poutě na vrcholky těchto hor, které jsou však mnohem nižší než Fudži, konali často i císařové. Fudži začali Japonci uctívat o dost později, protože ještě v 8. stol. obývali oblast kolem Fudži a dnešního Tokia Ainové. Hlásí se k ní ve svých tradičních pověstech a tvrdí, že její jméno vzniklo z ainského slova fuči – babička, kterou prý hora připomíná svými bílými vlasy, tj. bílým vrcholkem. Když jsem se nedávno na ostrově Hokkaidó setkal s několika Ainy a ti mi vyjmenovávali, čím vším se proti nim podle jejich názoru provinili Japonci, uvedli kromě jiného také to, že jim upírají přednostní právo na uctívání Fudži…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2010

 

Shopping Cart