Zatímco jinde v Evropě si musí pěstitelé a potravináři dobře hlídat, aby na trh dodávali ekologicky čisté potraviny, v Černé Hoře – zemi s téměř netknutou přírodou – je to běžná věc. Černohorské kuchyni to přináší obrovskou výhodu.

Jejím králem je pršut, vepřová šunka ze speciálně chovaných prasat, krmených výlučně kukuřicí. Kýty se namáčejí asi dva týdny v solném roztoku a potom pět až osm měsíců pomalu schnou zavěšené v suché a chladné místnosti. Černohorci přísahají, že nejlepší je pršut z Njeguši, obce nacházející se v nadmořské výšce přibližně 900 m při cestě z Kotoru do Cetinje a na Lovčen. Jeho výroba má staletou tradici, kolem masa zavěšeného ve speciálních udírnách proudí za studena vzduch z hor i od moře. Kouř vzniká pálením bukového, dubového nebo habrového dřeva, které hoří jen velmi mírně, aby se nepřekročila teplota chladného uzení. Podle teploty a relativní vlhkosti vzduchu trvá tento proces 30–40 dní. Dalších 5–6 měsíců pršut dozrává. Pršut může byt nejen vepřový, ale i hovězí, který má tmavě červenou barvu.

Pršut často doprovázejí na talíři sýry s typickou tvarohovou konzistencí. Vyrábějí se z kravského, ovčího i kozího mléka a nejčastěji se podávají jako předkrmy. Na mořském pobřeží převládají ryby a mořské plody, podobně jako v jiných středomořských zemích. Mořské ryby Černohorci upravují nejrůznějšími způsoby, nejčastěji je pečou na roštu, ale také vaří ve vodě s olejem a kořením, nebo několik druhů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Černá Hora