Málokteré město se může honosit tak malebným seskupením středověkých staveb přímo v centru a vzájemně takřka na dosah ruky jako právě Gent, navíc ve skladbě zahrnující jak stavby sloužící praktickým potřebám, tak stavby s reprezentačním nebo duchovním posláním.

Od prvopočátku své existence je Gent spjat s vodou. Už někdy na počátku našeho letopočtu zde, na soutoku Šeldy a říčky Leie, vznikla rybářská osada. Tu pak ovládli Římané a po jejich odchodu v 5. stol. Frankové, ale o dvě staletí později se octla pod svrchovaností dvou významných klášterů. Misionář sv. Amandus zde v 7. stol. založil opatství sv. Bavona a opatství sv. Petra. Obě pak hrála významnou roli v duchovním a kulturním vývoji města, jehož obecné dějiny se však nijak výrazně nelišily od osudů jiných nizozemských měst, jak je popisujeme v článku o Bruggách.

I Gent býval součástí Flanderského hrabství a prosperoval především z produkce sukna a z obchodu s blízkými zeměmi, ale i se zámořím, i on býval dějištěm mocenských zápasů mezi stále sebevědomějšími měšťany a vlámskými hrabaty, stejně jako střetů s francouzskými králi, jimž bylo hrabství podřízeno po formální stránce. Svědkem toho byl, mimo jiné, i mohutný hrad Gravensteen z roku 1180, dodnes se tyčící na východní straně historického centra. A bojovníci z Gentu se podíleli i na porážce Francouzů v „bitvě zlatých ostruh“ u Kortrijku roku 1302.
V období Habsburského Nizozemí patřil Gent s více než 60 000 obyvatel k největším městům v Evropě a Habsburkové ho povýšili na jednu ze svých rezidencí. Roku 1500 se tu narodil španělský král Karel I. a císař Svaté říše římské (jako Karel V.), ale vzpomínky na jeho vládu nepatřily k těm nejlepším, zvláště po krvavém potlačení povstání (kvůli daním) roku 1539. Hromadné popravy a potupné defilé městských hodnostářů s oprátkami na krku, označených hanlivou přezdívkou stropdragers („oprátkáři“) žijí v historickém povědomí dodnes.
Ani pozdější období nepatřila k těm nejšťastnějším, ať už máme na mysli devastující války o nezávislost na Španělsku či rozdělení Nizozemí na katolickou (španělskou) a protestantskou (nezávislou) část roku 1581, to vše na pozadí fanatického zápasu obou náboženství a vandalského ničení uměleckých památek.
Na nábřeží Leie, protékající západním předměstím Gentu a vytvářející spolu s Šeldou systém malebných kanálů obepín…